ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Utvořením československého státu sloučeny byly dvojí země, jež politickým vývojem byly od sebe devět století odděleny: země koruny české a Slovensko s Podkarpatskou Rusí. Různost politického vývoje byla nejpatrnější ve veřejné správě.

Země koruny České měly rakouskou státní správu (okresní hejtmanství a místodržitelství v Čechách a na Moravě, zemské hejtmanství ve Slezsku) a vedle toho samosprávu (okresní zastupitelstva a výbory a zemské výbory). Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byla uherská správa, vybudovaná na základe šlechtické samosprávy (služnovské a župní úřady).

V zemích koruny České nebylo třeba hned po převratu měniti organisaci veřejné správy, bylo to však nutno z důvodů státních a národních na Slovensku. Proto byl hned v prosinci 1918 zřízen úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska.

Ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska zřízeno bylo zákonem ze dne 10. prosince 1918, č. 64, který v § 14 ustanovuje: „Vláda má právo dáti některému svému členu plnou moc, aby vydával nařízení a konal vše na udržení pořádku, na konsolidování poměrů a na zabezpečení řádného státního života na Slovensku.“ Prvým ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska byl dr. Vavro Šrobár, který 15. prosince 1918 zorganisoval se svými rádci své ministerstvo v Žiline na Slovensku, odkud 4. února 1919 přenesl své sídlo do Bratislavy.

Při ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska byly s počátku referáty pro všecky obory, v jejichž čele stáli vládní referenti (pro církevní věci evangelické, katolické, dopravu, finance, obchod, školství, veřejné práce, zásobování, zdravotnictví a zemědělství). Referáty tyto po volbách do Národního shromáždění roku 1920 z části zanikly a agenda jejich skoncentrovala se v jednotlivých ministerstvech v Praze, z části byly proměněny na referáty těchto ministerstev, ač byly ponechány v Bratislavě za účelem těsnějšího styku s kruhy slovenskými.

Tak bylo roku 1926 v Bratislavě:

1. Slovenské oddělení ministerstva obchodu,

2. referát ministerstva školství a národní osvěty,

3. referát veřejných prací a

4. expositura ministerstva zemědělství.

Ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska má kromě presidia (k němuž je přičleněn tiskový referát) administrativní referát, který je nejvyšším politickým úřadem na Slovensku. Dle faktického stavu, ačkoliv není věc upravena zákonem, vykonává ministerstvo toto na území Slovenska funkci ministerstva vnitra. Podléhají mu bezprostředně úřady župní, okresní, obecní a obvodové notariáty, státní policie a městské policejní kapitanáty. Faktický tento stav byl stvrzen i nálezem nejvyššího správního soudu č. 664 a 12.014 z roku 1923. Ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska nemá svého vlastního rozpočtu. Jeho výdaje i příjmy obsaženy jsou v rozpočtu ministerstva vnitra.

Zřízení ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska neodstranilo však plně všecky obtíže, jež plynuly z několikastoletého různého politického života obou částí státu československého: zemí historických a Slovenska s Podkarpatskou Rusí. Aby správa veřejná byla v obou částech sjednocena, zřízen byl v květnu 1920 zvláštní úřad, ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy (t. zv. ministerstvo unifikační).

Sjednocení organisace správy řeší zákon ze dne 29. února 1920 o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé č. 126 Sb. z. a n. Jím má býti provedena v celé republice jednotná správa. Zákon tento rozdělil Československou republiku (kromě Podkarpatské Rusi) na 21 župu.

Aktivování tohoto zákona nebylo však uskutečněno v celé republice najednou, nýbrž od 1. ledna 1923 byl uveden v život zatím pouze na Slovensku, kde bylo tehdy podle staré uherské organisace správy 16 žup a kde na místě nich zřízeno bylo 6 žup se 79 politickými okresy.

Podle tohoto zákona zřizuje se u každého župního úřadu župní zastupitelstvo, volené od občanstva a čítající v každé župě 35 členů (v župě, čítající více než 700.000 obyvatelů na každých 20.000 o 1 člena více, tak na př. župní zastupitelstvo v Bratislavě má 36 členů). Vláda může (do roku 1940) jmenovati do župních zastupitelstev vedle volených zástupců ještě další členy, jichž počet nesmí však přesahovati třetinu členů volených.

Župní zastupitelstva zvolí ze sebe osmičlenný výbor. Působnost jeho jest hospodářská a správní. Pečuje o dopravu, zdravotnické, zemědělské, kulturní a sociální zájmy župy a jejího obyvatelstva. Jeho činnost dále je normotvorná: Vydává podrobnější předpisy k zákonům Národního shromáždění, pokud jest vládou po zákonu k tomu zmocněno.

U okresních úřadů zřizují se okresní výbory osmičlenné s obdobnou působností jako župní zastupitelstva kromě působnosti normotvorné. Župní zastupitelstva scházejí se pravidlem jednou za čtvrt roku, župní výbor a okresní výbor jednou za měsíc.

Volby do župních zastupitelstev a okresních výborů konaly se na Slovensku roku 1924.

O významu žup na Slovensku svědčí nejlépe jejich rozpočty na rok 1925. Vykazují celková vydání 88,951.116Kč. Úkoly župní samosprávy jsou především hospodářské. Rozdělení výdajů odpovídá tomuto hlavnímu oboru župní působnosti. Na účely dopravní (stavbu silnic) dávají župy slovenské 60,000.000 Kč, na účely zdravotnické (na Slovensku velmi důležité) 17,000.000, na účely správní (kromě platů úředníků, které hradí stát) 3,000.000, na účely zemědělské 2,000.000, kulturní 2,000.000, sociální a humanitní 1,000.000.

Příjmy žup tvoří z polovice přirážky k přímým daním, z polovice státní příděly a župní poplatky. Rozpočet všech žup slovenských vykazuje přebytek 120.000 Kč. Rozsah přirážek není nikde přílišný. V župě bratislavské je nejnižší (71%), v župě povážské nejvyšší (135%).

Na Slovensku bude záhy aktivován podle župního zákona Zemský svaz župní, který by odpovídal asi funkcím, jež v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dosud obstarávají zemské výbory, instituce zbylé z dob rakouských.

Po aktivování tohoto Zemského svazu žup lze očekávati ještě větší rozkvět slovenské samosprávy.