ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Zákonodárství Československé republiky znamená pro Slovensko a Podkarpatskou Rus s ohledem na jejich posavadní právní stav značné zlepšení.

Tak hned jeden z prvých zákonů: zákon č. 64 z roku 1918 prohlásil jazyk slovenský na Slovensku za jazyk úřední a zákazem lihových nápojů kromě piva a vína zahájil boj proti alkoholismu, na Slovensku tak rozšířenému.

Zákon č. 139/19 ustanovil, že Sbírka zákonů a nařízení vycházeti bude také ve znění slovenském a zákon č. 500/21 prohlásil slovenské texty zákonů a nařízení za původní, což bylo s hlediska národního a politického významným uskutečněním dávných slovenských požadavků.

Zákon č. 67 z roku 1919 zavedl na Slovensko před tím neznámé pořádání lidových kursů občanské výchovy, ve kterých by se všemu občanstvu bezplatně podával odborný výklad o ústrojí státu, o právech a povinnostech občanů.

Docházka mládeže do škol obecných zvýšena byla ze 6 let na plných 8 školních roků, čímž umožněno bylo zvýšení základní výchovy školní a odstraněny byly nesrovnalosti v této věci mezi zeměmi českými a Slovenskem.

Z uherského práva převzata byla do zákonodárství naší republiky ustanovení zákona o podmínečném odsouzení a propouštění.

Zákonem č. 211/20 postátněni byli obecní a obvodní notáři na Slovensku, čímž stát získal spolehlivou základnu ku provádění agendy v nejnižším článku své organisace, v obcích, kterým zůstali tak zachováni tito důležití úředníci a rádci občanů.

Z jejich působnosti vyňata byla toliko agenda finanční a to zákonem č. 43/22, kterým oddělena byla státní správa finanční od přetížené správy obecní. Věci finanční přeneseny byly jednak na berní úřady, jednak na generální finanční ředitelství v Bratislavě. Stalo se tak ve smyslu resoluce finanční sekce II. sjezdu slovenských právníků ze dne 30. října 1920.

Finanční hospodářství obcí bylo upraveno zákonem č. 329/21. Výše obecních přirážek k přímým daním byla jím v zájmu poplatnictva omezena na rozdíl od dosavadního stavu, který takového omezení neznal.

Náhradou za to dostalo se obcím zákonem č. 334/24 přídělu některých daní státních a to poloviny až dvou třetin daně domovní, na dobu dvou let třetiny daně pozemkové (zbytek, po dvou letech celá daň připadne župám), 5 až 10 % daně z obratu a pracovních výkonů a daně přepychové (župám též 5 %). Župám kromě toho byly přiděleny zvláštní přirážky k dani z lihu.

V oboru sociální péče vykonáno bylo mnoho ku zlepšení dosavadních poměrů na Slovensku.

Zákony č. 91/18 a 420/19 zavedena byla především osmihodinová doba pracovní (čili 48 hodin práce týdně), kdežto uherské zákony omezovaly práci pouze na dobu od 5. hodiny ranní do 9. hodiny večerní s dvouhodinovým odpočinkem, což znamenalo 14 hodin práce denně.

Poměry zaměstnanců bývalého státu uherského upraveny byly zákonem č. 269/20. Úředníci, kteří se ve stanovené lhůtě přihlásili, pokud se nedopustili trestních činů proti bezpečnosti našeho státu, byli trvale ustanoveni ve službách republiky anebo dáni na odpočinek s plnými požitky podle platných zákonů. Pro odbornou způsobilost dosavadních úředníků učiněna na dobu prvých pěti let výjimka v tom směru, že rozsah její řídil se dle dřívějších předpisů.

Zákonem č. 28/23 zřízen byl státní ústav pro zvelebování živností v Turčanském Sv. Martině. Do státní rady živnostenské ze 30 členů, jmenovaných ministrem obchodu, musí býti vždy nejméně 8 ze Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Povznesení obchodu na Slovensku prospěl velmi zákon č. 271/20, jenž zavedl tam dosud neznámé společnosti s ručením omezeným, které v ostatních částech republiky dobře se osvědčily.

Nový živnostenský zákon pro Slovensko a Podkarpatskou Rus (č. 259/24) vybudoval na Slovensku povinnou organisaci živnostnictva, tam dosud na podkladě spolkovém spočívající. Umožnil zřizování učňovských škol v místech, kde je aspoň 30 učňů, stanovil poměr počtu učňů k počtu pomocníků, aby mistr nepracoval toliko se samými učni, zavedl řádnou sociální ochranu živnostenského pomocnictva. Zákon ten znamená krátce značný pokrok proti dosavadnímu stavu jak ve smyslu povznesení živnostenské výroby, tak po stránce sociální ochrany dělnictva.

Aby umožněn byl úvěr na práce stavební, komunální, meliorační a železniční, zákon č. 238/22 rozšířil působnost zemských úvěrních ústavů i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Ministr financí kromě toho byl zmocněn, aby u těchto ústavů ze státních prostředků uložil v hotovosti částku do 40,000.000 Kč na 4%. Stejné státní podpory dostalo se i nově zakládaným spořitelnám a jejich odbočkám na Slovensku do 15,000.000 Kč (zákon č. 390/22).

V oboru daňovém je patrna tendence učiniti Slovensko účastným co největších výhod, pokud to jen státní pokladna připouští. Tak zrušena byla daň výdělková I., II. a IV. třídy jakožto dvojí zdanění vedle daně z příjmů. Sazba výdělkové daně III. třídy snížena byla místo dřívějších 10% sazby na 1.2 — 4% podle výše poplatného výtěžku.

Z našeho přehledu je patrno, jaká péče věnuje se Slovensku po stránce zákonodárné a je jistě oprávněna naděje, že péče tato přispěje značnou měrou k uklidnění vnitřního státního života nejen na Slovensku, ale i v celé republice.