ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

C.

I následující historkou poškodila jedna bohyně v okolí svůj věhlas tak, že hospodyně dlouhou dobu ani skrz očarované krávy k ní nechodily. Stalo se to následovně.

Mně osobně známá hospodyně — tak píše J. Dobiáš: nadučitel — přišla z uherských kopanic k bohyni a naříkala:

„Máme mlieko samú krvavú žilku; prosím vás predsa mi poraďte, čo mám robiť.“

Bohyně dala se do bohování a konečně řekla:

„Od každej krávy cvrknice, dajce to do flašky a postavce na kamna na graniec. Potom prichystajce suchý hloh, záosek od vozu, máselnicu a mlieko. Já k vám zajtra prijdem, lebo toto musím na mísce spravic a tam sa potom dozvieme, kdo vám porobil.“

Ale bohyně měla při tom i jiný úmysl. Chtěla se vlastně podívat, jak se ti lidé mají a hodlala hodně živobytí z tohoto domu přinésti, po případě i dále z tohoto zřídla čerpati. Dostavivši se na druhý den, rozkázala:

„Šetky východy z domu uzavrice a ke každému východu něch sa někdo postaví. Kdo vám počaroval, ten musí včil priísc.“

Lidé dávali pozor při všech východech domu, zatím co bohyňe čarovala. Vzala nůž a v maštali jím přeřezala kravinec, potom vrazila ten nůž do máselnice, hodila do ní záosek a nalila tam vydojené mléko. Na ohnisku rozdělala oheň a co zatím gazděna musila suchým hlohem mléko v máselnici „džgac, píchac a bic“, dala bohyně flaščičku s „nacvrkaným“ mlékem na oheň a bohovala.

Vrata od ulice hlídal zatím hospodář. Tu přišla jeho matka, která bývala v malé chaloupce na výměnku, šla k hnoji, nabrala tři hrstě hnoje a odešla.

V tom však vzkřikla gazděna, hospodář přiběhne ke dveřím a vidí, že gazděně hoří vlasy na hlavě, ba i šaty. Hned to s pomocí bohyně udusil a bohyně zvolala: „Kdosi bol ve stavení, prečo sce ho sem puscili?“

„Tetka, nebol tu nikto, iba mamka přišly si pre troška hnoja“ — odpovídal ustrašený gazda.

„To je to,“ zvolala bohyně, „mamka vám počarovali a včil s hnojem odebrali aji mlieko.“

Měli jste viděti ty dlouhé tváře!

„A jako že si prišla k ohňu?“ tázal se muž své ženy.

„V ohni čosi prasklo a buchlo, a celí plameň sa na mňa vovolil,“ řekla ona. „To iste, keď mamka přišli na dvôr.“

Bohyně hned posbírala své věci a nedavši ani s Bohem, nečekavši ani odměny, ufrkla.

Proč?

No, právě tehdy, když gazděně bohovala a rozkazovala, co má doma přichystat, čekala na blízku matka a sotvaže odešla domů, nepozorována nevěstou, vešla k bohyni na „poradu“.

Stěžovala si jí, že je na výminku, že jí nevěsta nepřeje ani kousku toho sena, ani jeteliny a proto že jí kravička nechce dáti mléka, nebo je vždy hladná. Cože má dělati, aby měla aspoň trochu toho mléka.

A bohyně jí dala tuto radu: „Chojce na trieci dzeň k synovi do dvora, něhovorce ništ a veznice s hnoja tri hrstky mrvy. Tuto doma hodzce pod vašu krávu a uvidzice, budzece mac mlieka dosc.“

Bohyně ovšem nevěděla, že ta žena, co právě odešla, byla stařenčinou nevěstou. Pomáhala tedy oběma dvěma rázem a poněvadž to tak špatně vypadlo a ona měla strach o svůj vlastní hřbet, utekla.

Nemusela utíkat, neboť domácí to nemohli pochopit. Za to však ubohá matka měla teď zlé časy a konec konců byl, že ji gazda přinutil krávu prodat a koupil jí sám jinou. Tuto potom ve svém vlastním chlévě živil, matce od ní dával užitek, neboť musel. Své krávy však, poněvadž nepřestaly dojit krvavé mléko, prodal a koupil jiné.

Byl to tam trapný život mezi matkou a nevěstou. Dokud matka žila, neměla ani hodinky pokojné. Ale dlouho ji nevěsta netrápila. Do roka byla matka pochována.

Před smrtí však pověděla všecko synovi a dokázala, že bohyně podvedla obě dvě. Když se to rozhlásilo, zanevřelo na bohyni celé okolí.

Když někdo nemůže stlouci smetánky, ať jde k bohyni! Tato dá obyčejně radu, aby gazděna vynesla máselnici na strom před domem anebo v sadě a gazda aby do ní střelil. Zasáhne-li máselnici třeba jen jedním brokem, pak tomu, kdo mléko začaroval, padne kráva jako kdyby byla zastřelená. Tak se potom gazděna dozví, kdo je tou čarodějnicí.

Též se šlehá máselnice šípovým prutem a každý úder prý zasáhne čarodějnici. Ukáže-li se potom na venku nějaká pobitá žena, to je ta čarodějnice i kdyby ji byl třeba muž pobil, anebo kdyby se byla sama někde dotloukla. A potom už nastane v sousedstvu hřích a peklo.

Ale co je potom bohyním! Když jen mají výdělek.