ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

V předešlých článcích jsem napověděl, nyní dopovím.

Maďarské rodiny mají málo dětí; jsou úrodné kraje maďarské, kde se rodí dětí více, ale přece vždy méně než v rodinách sousedních národů. V minulosti byl úkaz tento tak žalostný, že statistikové předpověděli maďarskému národu vyhynutí. Takovéto proroctví zachvělo národem a národ uvažoval, co dělat? Mravný národ na takovou otázku by si odpověděl: Hleďme si zdraví, žijme střídmě, pracujme, bohatněme, pečujme o mravnost národu, vzdělávejme se — v tom všem je síla národa, i my se posilníme a budeme žít. Ale Maďaři usoudili jinak. Oni filosofují po příkladě lidí — musím tak říci — mravně kleslých. Když nemám, vezmu sousedovi. Znám napomenutí Šafaříkovo a tuze těžko pronáším soud o celém národě. Ale cítím-li právo říci pravdu, tož vyznávám, že násilnické, úmyslné odrozování se mi protiví víc než krádež a cizoložství… Vykládejte si, jak vykládejte, ale násilnické odrozování je mravní zvrhlost, ať je provádí osvícený Němec nebo rytířský Maďar nebo velký Rus.

Maďaři pojali myšlenku pomaďařit všecky národy uherské, tedy Slováky, Rusy, Slovince, Srby, Rumuny a Němce a vytvořit jednojazyčný národní stát maďarský. Za tímto cílem jdou školy, všecky úřady, literatura a říkají tomu maďarská státní idea čili po maďarsku magyar állam eszme.

Vojtěch Grünwald napsal r. 1878 maďarskou knížku „Felvidék“, což je po Slovensku Horniaky, kteréhož slova Maďaři užívají místo Slovensko.^[35] V knížce takto uvažuje: Budoucnost uherského státu je zabezpečena jen tenkráte, přetvoří-li se Uhry v jednojazyčný stát maďarský. Toho se docílí výlučným panstvím maďarského živlu. Poslání maďarského národa je panovati, ostatním uherským národům přidělen je úkol poddaných. Každé vznícení národního sebevědomí u Slováků, Srbů atd. skrývá v sobě nebezpečí pro uherský stát. Zejména dbejme, aby nemaďarské národnosti nedodělaly se vlastní osvěty. V Magyarországu^[36] může být jen maďarská osvěta. Vlastenectví je totožné s maďarskou státní ideou, vlastenec je nadšenec pro tuto ideu. Láska k vlasti může se jevit jen láskou k maďarské státní idei. Grünwald konečně připouští, aby nevzdělaný sedlák mluvil slovensky, ale vzdělanec maďarského státu musí maďarsky myslit, maďarsky cítit, maďarsky mluvit. Zůstane-li vzdělaný Slovák Slovákem, jest nevlastenec, jest nepřítel vlasti, jest vlastizrádce. Pomaďarštění Slovenska provede se vládním násilím. Grünwald zazlívá předkům, že krveprolitím nedocílili jednotnosti jazykové a takovouto vlast že nezanechali potomkům. Já jsem maďarský národ, vlast je výlučně mým majetkem a pod mou vládou. Vy, Slováci, jste otroci, které už sama příroda s nahnutým krkem stvořila pro jařmo. K mašinové práci jako tažný skot jste stvořeni, osud váš v této vlasti je věčná poroba, neboť Slovák a pán jsou dva pojmy, které se navzájem vylučují. Není slovenského národa, nýbrž toliko někteří slovensky mluvící obyvatelé. Nám, Maďarům, náleží vytrhnouti Slovany, na uherské půdě bydlící, z těla slovanského. Se Slováky se vyrovnati nebo je pro sebe získati jest nemožno; na ně jest jen jediný k cíli vedoucí prostředek: vyhubení. Chceme-li žít, musíme se rozmnožovati assimilací^[37] cizích živlů.

To je smysl Grünwaldovy knížky „Felvidék“. A tak smýšlejí vlády, tak maďarské noviny, tak se učí ve školách, tak učí i biskupové a káží četní kněží. Přece je už po celé Evropě známo maďarské pořekadlo: Tót nem ember (Slovák není člověk).

Zamyslete se!

Slováci nejsou národ a konečně nejsou ani lidé.

Nejhnusnější evropské divadlo odehrává se v srdci Evropy, pod Tatrami.

Maďary klesá náš stát hluboko a nepřijde mu požehnání, klid a mír, pokud v něm bude vládnouti surové násilí. Státy hubí násilníci a oni též ohrožují stát Rakousko-Uherský. —

Čtenář je zvědav na Grünwalda.

Otec nedávno zapadlého ministra Tiszy byl též ministrem, a to v sedmdesátých letech minulého století. Tisza! Strašné jméno v sluchu slovenském! Zhoubce slovenské Matice a slovenských gymnasií! On vypustil heslo: Minden áron buktatni (za každou(!) cenu porazit)!^[38] Tomuto Tiszovi byl Grünwald rádcem, ale Tisza Grünwaldovi nestačil. Grünwald ztrudnomyslněl nad nezdarem, odjel r. 1891 do Paříže a tam zhynul sebevraždou; nad řekou Sekvanou do sebe střelil a spadl do vody…

Násilník — šílenec — sebevrah.

Tak skončí i Maďaři…

Ještě slovíčko: Grünwald byl — Slovák, rodilý ze Sv. Antonína v Honťanské stolici.