ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

(Čti: Maďarok ištene!)

Pojedete-li kdy na Slovensko přes Těšín, neopomeňte se zastaviti v Čaci.

Vy byste řekli: náves, ale oni tam mají nápis: hlavný rynok. Na tomto hlavním rynku stojí pomník. Je to mramorový sloup a na něm kovové poprsí nynějšího krále uherského. V mramoru je zlatými písmeny vyryt nápis, jenž začíná: Magyarok istene! To je po česku: Bože Maďarův! Celý nápis je maďarský a v překladu zní: Požehnaná Tvoje ruka nechť střeže vlasti naší a chrabrého našeho národa. Na druhé straně je nápis jiný, také maďarský.

Podle maďarských dějepisův bylo r. 1896 tisíc let, co Maďaři v Uhrách panují. A na tu památku stavili tak zv. milleniové^[2] pomníky. Na Slovensku znamená takový pomník tisícileté utiskování, tisíciletou křivdu. Překročíš hranice slezské a uvidíš milleniový pomník v Čaci, překročíš hranice moravské a máš jej v Turzovce. Poutníče, neklam se; vstoupiv na půdu uherskou nehledej žádných Slovanův, viz pomník, a porozumíš, že je tu chrabrý národ maďarský. Od slovenského lidu vybrali peníze a postavili za ně pomník, jenž znamená slovenské otroctví. A uspořádali hlučnou slavnost, na níž maďaroni (pomaďařilí Slováci) i lid slovenský plnými hrdly křičeli: éljen, éljen, éljen!^[3]

Jak je ten svět zmotaný!

Mramor na pomníku je pěkný, jen trošku nepřirozený, proto si jej pozorněji prohlížíme, až uvidíme odštípený kousek, vlastně odprysklý lupínek omítky a pod ním zcela obyčejnou maltu. Je to tedy sloup z kamení nebo z cihel, což uviděv pomyslil jsem si: tak falešné je i vaše millenium a tak falešná je i vaše moc a sláva. Časem odpryská i zlatý maďarský nápis, i magyarok istene, a zůstane holý sloup, potom i měkké cihly zvětrají.

Čtenář pozná z knížky mé, že Slováci snášejí od Maďarův útisk strašlivý, ale v samém začátku knihy vyslovuji své přesvědčení, že přece jen nepodlehnou. Všecko na čas, Bůh na věky. —

Doufám, bude vás zajímati, řeknu-li vám, že v tomto drátenickém městečku žije syn po zvěčnělém básníku Vítězslavu Hálkovi. Je to dr. Ivan Hálek, výborný lékař, muž humánní a osvícený. „Bůh na nás shlédl, že nám sem takového muže dal,“ pravil mi rolník z blízké vesnice, míně dra. Hálka. S ním je tu — vedle choti, Pražanky — i matka, vdova po básníkovi Hálkovi, opěvaná Večerními písněmi.