Dielo digitalizoval(i) Viera Studeničová, Katarína Tínesová, Michal Maga, Jana Pálková. Zobraziť celú bibliografiu
Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)
Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo | 79 | čitateľov |
Knížka tato není pro zábavu, nýbrž pro poučení. Na českou mládež čeká těžší úkol než na mládež jiných národů. Hrajte si, ale též pracujte: čtěte povídky, ale též se s láskou ponořujte ve čtení poučné. Jen tak z vás budou lidé vzdělaní a důkladní, kvádr vedle kvádru, jak toho potřebuje národ náš.
Je mi těžko o Slovensku vám vypravovati, pokud neznáte stolic. Tedy s chutí do toho.
Celé Uhry i se Sedmihrady se dělí na 63 stolice čili župy. Ty jsou tak veliké jako Korutany nebo Slezsko nebo Solnohrady nebo ještě menší. Mnohé jsou ohraničeny horami a řekami. Čtěte zároveň z mapy.
Za Moravou a jižně Těšínského Slezska je stolice Trenčanská (1): v ní je stoličné město Trenčín. Jižně Trenčanské je Nitranská (2). Ta též sousedí s Moravou. Trenčanská je oddělena od Moravy pásmem Karpat, kdežto z Nitranské je na Moravu volný přechod.
Toho si važme a hodně se na těch místech spojujme. Stoličné město je Nitra na řece stejnojmenné. Na východ od Dolních Rakous je stolice Prešpurská (3); stoličné město Prešpurk. Za stolici Trenčanskou na severu je hornatá stolice Oravská (4). Jí protéká řeka Orava, mající krásné údolí, zvláště u Královan, kde se do Váhu vlévá.
Dále hledejte stolici Turčanskou (5). Je malá a ohražena kol dokola horami, proto se jí říká Turčanská zahrádka. Jižně od Turčanské je Těkovská (6) a jižně Těkovské Ostřihomská (7). Pojďme zase na sever a hledejme Liptovskou (8), potom Zvolenskou (9)), Honťanskou (10), Novohradskou (11), Gemerskou (12), Spišskou (13), Šarišskou (14), Abauj-Torňanskou (15), Zemplínskou (16) a Užhradskou (17).
Všimněte si, kterými stolicemi teče Váh? Kterými Nitra? Kterými Hron? Kterými Ipel?
Začnouce od Prešpurka všimněte si dobře hranice mezi Slováky a Maďary. Také jsou Slováci v malých i velkých újezdech na území maďarském. Plocha Slováky obývaná je asi tak veliká jako Čechy. Slováků je přes 2 000 000 možná že půltřetího milionu, v Americe asi 430 000.
Hlavou stolice je župan. To je velký pán. Jest jmenován od císaře a jeho úřad je podoben úřadu našich místodržitelů.
Každou stolici spravuje stoličný výbor, který v malých stolicích čítá 120 osob, ve velkých až 600. Polovice jsou největší poplatníci, polovici si volí lid. Několik úředníků ustanovuje vláda, většinu však volí si ze sebe stoličný výbor. Stolice se dělí na okresy. Hlavou okresu je služný. Služnovský úřad koná asi to, co u nás hejtmanství a okresní výbor dohromady. Služným jsou konečně podřízeni rychtáři (starostové). Každá obec nebo několik menších obcí dohromady mají písaře (tajemníka), jemuž se na Slovensku říká notár.
O prázdninách r. 1899. nahodil jsem se do Trenčína, když tam právě očekávali vjezd nového župana. Celé město bylo vyzdobeno, 300 jezdců na koních, vojenská hudba z Pešťbudína a veliké zástupy lidu jej očekávali. Já z toho radost neměl, nebo vím, že župani jsou služebníky Maďarův a nepřáteli Slovákův. Šel jsem z toho ruchu a hluku ven za město, v tu stranu, odkud měl župan přijeti. Po silnici byly slavnostní brány a zástavy (prapory), jinak byla silnice prázdna. Byloť zakázáno po silnici v tu chvíli jeti nebo dobytek hnáti. Ani lidé nechodili. Jsa asi hodinu za městem zaslechl jsem zahrčeti vůz. Župan! Jel, spíše letěl na čtverce,[9] maje zvláštní šlechtický oděv. Mnou netrhlo. Jmenuje se Ostrolucký, je z krve slovenské, ale cítí se Maďarem a slouží Maďarům, pomáhaje jim potlačovati vlastní svůj národ. A lid slovenský provolává mu po maďarsku: éljen! (sláva!) a slaví jej jako krále nebo jako slavného vůdce národa, slaví jej řečí cizí, řečí svých škůdcův. Až se mi hlava točí. V jedné písni Slovák zpívá: Jak je ten svet zmotaný!
— spisovateľ a učiteľ, propagátor česko-slovenskej vzájomnosti a národnej jednoty Viac o autorovi.
Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.
Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007
Autorské práva k literárnym dielam