Dielo digitalizoval(i) Viera Studeničová, Katarína Tínesová, Michal Maga, Jana Pálková. Zobraziť celú bibliografiu
Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)
Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo | 79 | čitateľov |
Ani byste neřekli, že v kraji drátenickém jsou dvoje školy, a to nízké a vysoké. Nízké jsou dole, při potoce, vysoké na horách, na tak zvaných kopanicích.
Navštivme jednu vysokou, na př. v Makově, blízko Turzovky. Učitel této školy dochází ke mně na Moravu každého léta a já jsem ho už také navštívil. Jeho škola je chalupa jako ty druhé; též nemá komínu a okna by širákem zakryl. Je to chalupa židova a obec od ní platí 30 zl. ročně.
Vstupme dovnitř.
Musíme sklonit hlavu, abychom se ve dveřích neudeřili. Podlaha je z hlíny, strop nízký, že rukou dosáhnu a stěny černé.
V koutě stojí tkalcovský stav. Hle, hle, pan učitel je tkalcem. Vlastně musíme říci: pan tkadlec je učitelem. Poblíž stavu je lůžko. Na ostatním prostoře jsou lávky pro žáky, ale jen takové na sedění, jako bývají u nás v selských příbytcích podle stěn. Děti píší na koleně nebo na obloku (na okně) nebo na štoku, kde sedí pan učitel. Neřekli byste, některé děti píší dosti pěkně, tak jako děti české. Také kreslí, ale to již není tak pěkné. V počtech jsou slabí. Až k vám přijde někdy malý dráteníček, zeptejte se ho, kolik je 6 + 4. Nedávno jsem se tak jednoho otázal a on to nevěděl.
Školáci v Makově jsou ponejvíce oděni do šatů plátěných, a to velmi chatrných. Myslívám si: Kdyby čeští žáci viděli tyto nuzně oděné Slováčky, posbírali by mezi sebou šat obnošený a jim ho zaslali. To by bylo radosti na vysoké škole v Makově!
Poslechněme, jak se děti ve škole modlí:
Otče náš, ktorý si na nebesiach, posväť sa meno tvoje; prijď kráľovstvo tvoje; buď vôľa tvoja jako v nebi, tak i na zemi. Chlieb náš vezdejší daj nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpúšťame našim vinníkom a neuvoď nás v pokušenie, ale zbav nás od zlého. Amen.
Však jste dobře nečetli. Než opustíme školu v Makově, naučme se slovensky čísti.
1. Slovák ako repa. Remeslo má zlaté dno.
Vidíte, Slováci nemají hlásky ř.
2. Deti, nebehajte! Čte se: Děti, něbehajtě!
Slabiky de, te, ne čtou se dě, tě, ně, ačkoli se nad e háček nedělá.
3. Posväť sa meno tvoje; mäso, päť, deväť; ä čtěte jako německé ä, ale nechybíte příliš, když je budete číst jak obyčejné e.
4. Vôz, nôž, guľôčka; ô se čte uo, tedy vuoz, nuož, guľuočka (koulička).
5. Tretia trieda; kúpili sme koziu kožu; ia čte se ja, ie = je, iu = ju. čtěte tedy: Treťja trjeda; kúpili sme kozju kožu.
A tak již umíte slovensky číst. Pro dnešek je školy dost; jděte domů.
— spisovateľ a učiteľ, propagátor česko-slovenskej vzájomnosti a národnej jednoty Viac o autorovi.
Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.
Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007
Autorské práva k literárnym dielam