ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Kysuce vlévá se u Žiliny do Váhu. Váh je řeka překrásná, jakých je málo na světě. Znám jej skoro celý. Kolikrát jsem jej překročil, kolikrát přeskočil, kolikrát přešel, kolikrát přeplaval, kolikrát přejel. Má dva hlavní prameny. Hledejte je na mapě. Ze Zeleného plesa (jezera) na Kriváni vytéká Bílý Váh a na Králově Holi prýští Černý Váh. U Hrádku se sbíhají. Oba prameny jsou z počátku uzoučké, proto jsem je mohl překročit a přeskočit. Ve Váhu je voda studená i za největšího horka. Víte proč? Váh prýští na vysokých horách, kde v děrách a roztokách je i v létě sníh nebo led, se stran padají do Váhu potoky a řeky rovněž s hor vysokých a proto je voda tak studená. Až pojedete na Tatry, pojedete podle Váhu. To je podívaná, člověk neví, na kterou stranu dříve pohlednouti. Po obou březích vysoké hory, po většině porostlé lesem, někde též lysé a strmé jako hrady a věže.

Na Váhu jsou města: Liptovský Sv. Mikuláš, Ružomberok, Žilina, Trenčín, Píšťany.

Do Ružomberka často si zajedu a v podvečer procházívám se s přítelem Karlem Salvou po březích Váhu. Co jsme si toho tam už narozprávěli! Obyčejně o tom, že Češi a Slováci jsou jeden národ, že se musíme milovati a navzájem si pomáhati. Mnoho článků jsem si na těchto místech do zápisníku načrtal, tu jsme umluvili se Salvou sepsati československý slovník, tu jsem také Salvovi slíbil, že napíši tuto knížku pro českou mládež, aby si trpící Slovensko zamilovala.