ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Římské číslice znamenají zpěvy, arabské značí čísla veršů.

Zpěv I.

1 ó bohyně, t. j. ó Múso, viz ve slovn. Músy! 2 Duše zemřelých neb padlých přicházely do podsvětí, jehož vladařem byl bůh Hádés, viz ve slovn. Hádés! 4 Největším zneuctěním padlého bylo to, že mu byl odepřen pohřeb a jeho tělo bylo pohozeno za kořist psům a dravým ptákům. Toho se nejvíc rekové báli, a proto také padlý Hektór tak vroucně prosil největšího svého nepřítele, Achillea, aby jeho těla nedával rozsápat psům, a když Ach. drsně odmítl, pokládal to za znak surovosti XXII. 338/343 a 356/7. 9 Létin a Diův syn je Apollón, viz ve slovn. Apollón! A. to byl, jenž dal příčinu k sváru mezi Achilleem a králem Agamemnonem tím, že seslal mor na vojsko achajské. 12 Átreův syn je Agamemnón, viz ve slovn. Agamemnón! 14 Žezlo bylo znakem důstojnosti králů, kněží, věštců, soudců a řečníků, i hlasatelů. Vínek byla stužka, páska z bílé vlny, kterou kněží nosívali kolem hlavy. Chrýsés připevnil jej na své kněžské žezlo, aby byl zdaleka viditelný. 15 Jistého Střelce, t. j. neomylného střelce, viz ve slovn. Apollón! 17 holení krásných: holeně byly kovová ochrana dolní části nohou od kotníků až nad kolena. Skládaly se ze dvou kovových plátů, uvazovaných na nohy sponkami. Bývaly zhotovovány i z bronzu, Achilleovi Héfaistos ukoval holeně z cínu XVIII. 614. 18 Bůh Héfaistos vystavěl bohům na Olympu paláce, domy, ve kterých bydlili I. 607/8. Nejhlavnější byl ovšem palác Diův, v němž se bohové shromažďovali. 30 Argos viz ve slovn.! 31 u Homéra tkaly roucha ženy, i urozené, jako Helené (III. 125/8), Andromaché (XXII. 440/1). 37 Stříbrnoluký, viz ve slovn. Apollón! 37 a 38 Chrýsé a Killa, města v Lykii s kultem Apollónovým. Tenedos (2. p. -du), ostrov při pobřeží trójském, viz ve slovn.! Achilleus věděl, že mor poslal Apollón, poněvadž jen Ap. sesílal mor. 79 Danaové, Achaiové, Argeiové = u Homéra Řekové před Trójou, viz ve slovn.! 131/2 Achilleus, který na smrt nenáviděl všecku lest a přetvářku (viz IX. 312/13!), byl slovy královými nesmírně uražen. 141 Chtěli-li se plavci někde zdržet déle, vytáhli lodi, na kterých přijeli, na břeh a podepřeli je kamennými podpěrami (XIV. 410/11), aby od země nehnily. Když pak chtěli zas odplout, musili lodi zase na moře stáhnout. 155 Fthíé, viz ve slovn.! 160 navrátit čest, t. j. bratr Meneláos byl potupen tím, že mu Paris odvedl ženu Helenu a vzal mu poklady (viz XIII. 622/6!). Skutek ten zasluhoval trestu a pomsty. 162 Achilleus odvedl Bríseovnu, t. j. dceru Bríseovu z města Lyrnéssu, kterého musil dřív dobýt. 163/8 Válečné podíly z kořisti nebyly možny z bojů vedených před Trójou, nýbrž jen z válečných příprav, které podnikal Achilleus. V IX. 328/9 praví, že na svých výpravách po moři dobyl v Tróadě 12 m., na výpravách pozemských 11 a všecku kořist odevzdával kr-i, který se výprav nikdy neúčastnil (viz i I. 225/8!), ale vzal si největší podíl sám, ostatní rozdělil všem králům a náčelníkům stejně, jako by se bývali bojův účastnili. 173 Druhá nesmírná urážka byla, když Agamemnón Achilleovu pohrůžku, že odpluje do Fthíe, zesměšňuje výkladem, že A. chce utéci. Achilleus, „rytíř bez hany a bázně“ — a utíkat! 180 Třetí veliká urážka byla v králových slovech, že mu na A-ovi málo záleží, aťsi jen jede! — A., který Achaiům nejen zjednal naprostou převahu nad Trójany, nýbrž opatřoval jim ohromné množství kořisti, a můžeme říci, je živil. 181/7 Ale vrchol všeho byla hrozba, že mu sám vezme čestný dar z kořisti, t. j. dívku, které A. sám si dobyl, a kterou mu Achajci i sám Ag. dali v čestný dar. Nebylo divu, že v hněvu chtěl krále probodnout. 197 Achaiové nosili dlouhé vlasy. 225 psí, t. j. drzé, pes platil Řekům za vzor drzosti a nestydatosti. Byla to těžká urážka. Rovněž veliká byla urážka, že Ag. má zaječí srdce. — Agamemnón v Íliadě jeví se vždy jako statečný bojovník. 231 Ach. nazývá ostatní všecky Achajce lidem nicotným. Znali cenu Ach-ovu a viděli křivdu, kterou mu dělá Ag. — a nikdo se ani slovem neozval a Ach-a se nezastal. Ach. se tedy rozhněval nejen na krále, nýbrž i právem také na všecky ostatní Achajce. 263/4 Jmenovaní rekové jsou thessalští Lapithové, kteří se proslavili v boji s Kentaury. O Peirithoovi viz ve slovn.! 265 Théseus (2. pád -sea), viz ve slovn.! 268 divochům horským, t. j. Kentaurům, viz ve slovn. Kentaurové a Peirithoos! 269/71 Boje s Kentaury účastnil se i Nestór. 279 královskou moc uděloval lidem Zeus. Už tenkrát byli tedy králové „z milosti boží“. 307 Menoitiovec, t. j. syn Menoitiův = Patroklos, viz ve slovn. Menoitios! 313 Agamemnonovou urážkou boha Apollóna a morem, kterým rozhněvaný bůh stihl Achajce, byl lid poskvrněn. Tuto poskvrnu Achajci smývali do moře, které se nikdy ničím neposkvrní. 352 Achilleus věděl, že bude žít jen krátce. Matka Thetis mu řekla, že setrvá-li před Trójou, dobude veliké slávy, ale život jeho bude krátký, vrátí-li se domů, že bude dlouho žít, ale že nedobude slávy IX. 410/16. Achilleus volil slávu, ale krátký život. O krátkém životě A-ově je v Íliadě často řeč. 371 oděným kovem, t. j. kovovým (bronzovým) brněním. 434 vidle, vidlice byl podstavec v podobě vidlí na zadní části lodní, do kterého po skončení plavby složili horní konec stěžně. 436 Kotvou byl starým veliký balvan uvázaný provazem k přední části lodi. — uvázat lano, t. j. ke břehu, aby loď nemohla odplout. 448 t. j. dobytčata určená k žertvě. 449 obětník nabral z koše hrst ječných zrn a po modlitbě je vsypal mezi rohy dobytčete, jež mělo být obětováno. Sr. v. 458! 464 předkrmí, t. j. srdce, játra, plíce, ledvina a žaludek. Tyto části opekli a snědli ještě před obětní hostinou, proto předkrmí. Sr. II. 426! 486 podpěry, viz pozn. k v. 141! 491 do války, t. j. na válečnou výpravu proti okolním městům. 511 Diovi tato žádost byla velmi nemilá. Zeus byl dosud nestranný, a teď se měl zjevně postavit na pomoc Trójanům, ačkoli věděl, jak Trójanů nenávidí Héré, Athéné a Poseidón. Proto mlčel. 583 Mokré nohy mořské bohyně třpytily se na slunci jako stříbro. 556 viz pozn. k 538! 599 Bohové vypukli v smích, když chromého a supajícího Héfaista, který jim posluhoval, přirovnali k svižné mladistvé Hébě neb ke Ganymédovi.

Zpěv II.

14 Někteří bohové pomáhali Achaiům, Héré, Poseidón, Athéné, Héfaistos a Hermés, jiní Trójanům, Arés, Apollón, Artemis, Afrodíté, viz XX. 32/40! Klamný sen měl vyřídit Agamemnonovi, že bohové na prosby Héřiny už nejsou různé mysli, nýbrž že se shodli ve prospěch Achaiů. 45 Homérští bojovníci zavěšovali meč za řemen přes rameno, viz i III. 334, XVI. 135, XIX. 372. Také veliké štíty měli zavěšeny za řemen. Viz pozn. k II. 388! 122 s odpůrcem velice skrovným. Viz verše 123/133! Trójanů i se spojenci bylo asi 50.000, Achaiů nejméně 120.000. 145 Íkarské moře je část mo. Aegejského kolem ostrova Íkarie poblíž pobřeží maloasijského, z. od Mílétu. Bývalo bouřlivé. Na našem místě = íkarské vody. 153 rýhy byly upravené cesty, dráhy, na mořském pobřeží, aby po nich lodi mohly být z vody vytahovány nebo zase na vodu spouštěny. Časem se znečistily a zanesly, proto je honem čistili. 154 podpěry, viz pozn. k I. 141! 170 u černé, t. j. černě natřené. 303 v Aulidě, viz ve slovn. Aulis! 353 po pravé straně: Řekové prosíce za znamení, obraceli se k severu, kde byl Olympos, sídlo bohů. Vpravo měli východ, vlevo západ. Znamení s pravé strany, t. j. od východu, platila za příznivá, zleva, t. j. od západu, za nepříznivá. 356 Dle tohoto verše by Helené nebyla šla s Paridem do Tróje dobrovolně, nýbrž byla násilím a proti své vůli unesena, a proto se v Tróji trápila. Viz ve slovn. Helené! 388 Veliký štít byl zavěšen na řemeni přes plece. Sr. II. 388, V. 796 a 798, XII. 401/2, XIV. 404/6, XVI. 803! Viz i pozn. k II. 45! 414 od kouře černý, t. j. od nás zapálený, sr. v. 415! 426 předkrmí, viz pozn. k I. 464! 461 Ásijská louka, viz ve slovn.! — kol Kaystru, viz ve slovn. Kayster! 766 v pérejské zemi, která slula Péreié (2. pád -reie). Byla to krajina v Thessalii, asi u m. Fer (Ferai), kde vládl Admétos, u něhož Apollón sloužil. Jiné město bylo Féry, viz ve slovn.! 780/5 viz ve slovn. Tyfóeus! Básník chce asi říci: Pod nohami jdoucího vojska duní země jako při zemětřesení. 865 jež Gýgajské zrodilo pleso, t. j. nymfa toho plesa je zrodila. Sr. VI. 22, XIV. 444, XX. 384.

Zpěv III.

5 k proudům Ókeanovým, t. j. na jih. Tam kdesi byl národ trpaslíků, které jeřábi po svém příletu usmrcovali. 16 Paris byl podoben bohům svým vzrůstem a tělesnou krásou. Viz v. 44/5 (sr. v. 158!). 21 Átreův syn = Meneláos. 54/5 Lehkomyslný Paris, pyšný na svou krásu (dar bohyně krásy Afrodíty), liboval si spíše ve hře na loutnu než ve válce. 57 oděn v kamenné roucho, t. j. byl bys dávno ukamenován, zasypán kamením. 81 Átreův syn je zde Agamemnón, ve v. 96 je to Meneláos. 100 zločinný Paridův skutek, t. j. únos Heleny a Meneláových pokladů. 103 Trójané, kteří smlouvu nabízeli, měli obětovat bohu slunce ovci bílou, bohyni zemi černou, Achaiové pak měli obětovat Diovi, jakožto strážci přísahy. Bohům nebeským obětována zvířata barvy bílé, podzemním černé. 118 Átreův syn = Agamemnón. 123 Láodiké (2. p. -ky), dcera Priamova. 125/7 viz pozn. k I. 31! 130 Mladé ženy, i vdané, oslovovány slovem dívko. 178 Átreův syn = Agamemnón. 206 vládyka Sparty = Meneláos. 213 Átreův syn = Meneláos. 274 srst, již Agamemnón uřezal obětním zvířatům s hlav, hlasatelé rozdali knížatům trójským i achajským na znamení, že oboje vojska jsou účastna smlouvy, a že chtějí utrpět osud obětovaných zvířat, kdyby smlouvu porušili. Při oběti zápalné bývala uříznutá srst házena do ohně. Zde ovšem nebylo zápalné oběti. 278 bohové, kteří stíhají křivopřísežníky mstou, jsou bohové podsvětní, kteří křivopřísežníky v podsvětí trestají. Verše 320/3 označují, v jaké nenávisti byl Paris i u Trójanů. Sr. v. 451/4!

Zpěv IV.

14/19 Zeus poškádlil Athénu a Héru tím, že připouštěl mír a tím zachování Tróje, kdežto obě bohyně chtěly Tróju zničit. Proto reptaly, v. 20/1. 34/36 je to výraz nejkrutější nenávisti a pomstychtivosti. 48/9 Z každé hostiny věnovali podíl bohům jakožto oběť: pálili maso a ulévali víno. 75 atd., povětroně pokládali za znamení sesílané Diem, právě jako hrom, blesk a duhu. V našem případě nevěděli, znamená-li povětroň mír či válku. 89 Lykáonovec, syn Lykáonův, je Pandaros, viz ve slovn.! 105 Pandarův luk byl z parohů kozorožce, kterého sám zastřelil. 128 Athéné slove kořistná, poněvadž bojovníkům opatřuje ve válce kořist. 134/8 Bojovníci měli na těle nejdřív pás, t. j. plátek kovový měkce podšitý, pak měli (ještě pod brněním) kolem těla koženou nebo plstěnou jakousi sukni, pásnici (zóma), podpásník, k ochraně slabin a stehen (sahala až po kolena), pak byl krunýř, stažený koženým ozdobným, někdy i kovem potaženým opaskem (zóstér), který býval sepjat sponkami. Viz verše 185/7! 148 vladař mužstva je Agamemnón. 151 háčky šípu: šňůra, jíž byl hrot šípu přivázán ke třtině. 202 Triké neb Trikké, viz ve slovn.! 207 Lyčané byli proslulí lučištníci. 314 Ochablost se jeví nejdřív v kolenech, jsou-li silná kolena, je silné i tělo. 315 společné: Stáří čeká všechny lidi. 319 Ereuthalión, bojovník arkadský. 371 dráhy bitvy jsou prostory mezi jednotlivými oddíly vojska. 409 atd., viz ve slovn. Théby! 489 Aiás, potomek Diův, viz ve slovn. Aiás 1! 508 viz ve slovn. Pergamos!

Zpěv V.

5/6 jasná hvězda je Seirios, Sírius, viz ve slovn. Sírius! 36 xanthský břeh je břeh řeky Xanthu, viz ve slovn. Xanthos 2! 39 Halizónové, spojenci Trójanů, bydlili sv. od Trójska (v pozd. Bithýnii). 64 božských výroků, t. j. věštby, že Trója bude zbořena, přivede-li si Paris manželku z Řecka; kdyby byl Fereklos tuto věštbu znal, nebyl by stavěl lodi určené k plavbě do Řecka. 72 syn Fýleův = Megés. 95 Viz IV. 89! 207 Átreův syn je Meneláos. 225 t. j. kdyby nad námi zvítězil. 262 Válečné vozy byly nízké o dvou kolech. Vzadu byly otevřené, vpředu okrouhlé a ohraničené zábradlím, které tvořila ohnutá dřevěná tyč, ke které uvazovali za řemen koně, když jezdec nemínil jet. Vůz táhli dva koně. Na voze stál bojovník a vozataj, který řídil a pobízel koně. 528 Átreův syn = Agamemnón. 543 Féré i Féry, město v Thessalii, viz ve slovn.! 565 syn Nestorův = Antilochos. 567 vládyka mužstva = Meneláos. Cílem války byla pomsta nad Trójany za křivdu, kterou Paris učinil Meneláovi. Kdyby Men-os padl, lid achajský by pokládal další válku za zbytečnou. 583 Otěže bývaly vykládány plátky ze slonovy kosti. 593 Nelze určitě říci, jak si to básník představoval. 693 Tento jedlý dub, vysoký a krásný, stál před Skajskou branou. Byl zasvěcen Diovi. Je o něm v Íliadě často řeč, na př. v VI. 237, VII. 22 a 59 a jinde. 704 kovový, t. j. oděný v kovové brnění. 785 Tento Stentór, o němž je v Íliadě řeč jen na našem místě, vešel v přísloví: Stentorův hlas. 849 na reka, t. j. na Dioméda.

Zpěv VI.

1 osaměl, t. j. všichni bohové odešli z boje. 4 mezi řekou Skamandrem a Simoentem bývalo obyčejně bojováno. 28 syn Mékistéův = Euryalos. Mékisteus byl bratr Adrésta, krále v Argu. 29 Peirithoovec = Polypoités, viz ve slovn.! 32 Nestorův syn = Antilochos. 36 Euaimonovec = Eurypylos. 37 Adréstos, Trójan, ne tchán Diomédův, ten byl už mrtev. 54 vládyka mužstva = Agamemnón. 56 Agamemnón naráží na únos Heleny a pokladů. 94 Dobytče, které už bylo zapřaženo, nesmělo být obětováno. Musilo to být dobytče nezotročené. 132 pěstounky, viz ve slovn. Dionýsos! 153/4 O Sísyfovi, dle obyčejné báje zakladateli m. Efyry (Korinthu), básník v Íliadě nic nevypravuje. V Odyssei str. 231, ř. 10 atd. zd.! XI. 593/600 byl pro svou úskočnost a zločiny naproti bohům potrestán v podsvětí tím, že musil vyvalovat do kopce balvan, který se mu nahoře vždy vysmekne a dolů skutálí, a S. musí svou marnou práci počít znova. 169 desky: Byla to dvě prkénka uvnitř natřená voskem, do nichž Proitos načrtl zhoubné značky, ze kterých vladař Lykie měl poznat, že má Bellerofonta zahubit. Desky byly k sobě přiklopeny a uzavřeny, aby Bellerofontés nevěděl, co obsahují. 205 t. j. zemřela náhlou smrtí. 279 kořistné, viz IV. 128! 290 V m. Sídoně ve Foiníkii vyráběli všemožná vzácná díla umělecká, jež pak foiničtí plavci rozváželi po světě, viz XXIII. 743/4! Paris nepřiplul s Helenou ze Sparty přímo do Tróje, nýbrž byl bouří zahnán do Aigypta a teprv odtud se vrátil přes Sídón do Tróje. Na cestě byl 10 let, viz XXIV. 765/6. 311 když někdo přisvědčoval, schýlil hlavu shora dolů, když odpíral, zdvihl hlavu zdola nahoru. Toto poslední učinila Athéné. 326 Proč by se byl Paris rozhněval na Trójany, básník neudává, a také nechápeme příčiny takového hněvu. Ostatek viz ve slovn. Paris! 344/9 Dle těchto slov si Helené dávala sama vinu, že utekla s Paridem ze Sparty do Tróje a stala se příčinou tolika neštěstí, viz slovn.! 395 Kdo se ucházel o dívku, musil si ji velikými dary vykoupit, viz XI. 243/5, ale otec navzájem vypravil dceru také velikým věnem. Tak Agamemnón slibuje Achilleovi veliké dary, aniž by sám Achilleus musil dát jakýkoli dar IX. 144/53. 395/7 viz ve slovn. Éetión a Thébé! 428 t. j. matka zemřela náhle. 457 Hypereia je pramen v Thessalii, Messéis (2. pád -éidy) v Lakónsku. 483 Řecké ženy dávaly do šatů ve skříních vonné koření, čímž šaty načichly a byly pak vonné. 513 Jasoň = Slunce. 527 obětní měsidlo vína na poděkování bohům, že je zachránili od otroctví.

Zpěv VII.

12 pod okraj přilbice. 22 u dubu, viz V. 693! 31 hlavně Athéné a Héré se přičiňovaly o zničení Tróje. 41 o holeních viz. pozn. k I. 17! 83 Vítěz pověsil zbroj poraženého v chrámě ochranného boha. 99 t.j. kéž se rozpadnete v živly, z nichž je tělo složeno; k tomuto výroku přiměl Meneláa pohled na vůdce achajské, jak tam seděli polekáni a bez života. 113 Agamemnón tu úmyslně upřilišuje, aby odvrátil bratra od souboje se silnějším Hektorem. Achilleus sám v IX. 352 praví, že pokavad se účastnil bojů, Hektór se neodvážil zápasu s ním a vycházel nanejvýš za bránu nebo k dubu, atd., ale zase v XXI. 225/6 a 279 Achileus sám připouští, že by mohl být od Hektora zabit. 133 Keladón (2. p. -dontu), ř. přítok Alfeia. Jméno K. značí „hučivý“, sr. slovenské „Revúca“! 135 Fejské město, Feiá, bylo pobřežní m. v záp. Élidě u říčky Iardanu. 163 syn Týdeův = Diomédés, 165 Krétský král = Ídomeneus. 166 Molův syn = Mérionés. 175 nepsali na los svých jmen, nýbrž vyryli do něho značku, kterou poznali oni sami. 195/6 Aiás doporoučí zprvu Achaiům, aby se modlili zticha, poněvadž by Trójané, slyšíce tu modlitbu, mohli zase svými modlitbami zeslabit účinek proseb achajských, ale pak se vzpamatoval, že by to mohli vykládat jako strach, a prohlásil: ale ať to slyší, já se nikoho nebojím. 212 úsměv v tváři znamenal sebedůvěru. 221 Hylé bylo m. v Boiótii u jez. Kópajského. 241 slovem „tančit“ myslí Hektór nejrůznější pohyby: útočit, couvat, skrčovat se, uhýbat se vpravo i vlevo, operovat štítem a zbraní, atd. 321/2 Agamemnón poctil Aianta nejlepším kusem masa ze hřbetu. 355 Priamův syn = Paris. 421/2 viz ve slovn. Ókeanos! 429 Trója byla svatá, poněvadž v ní byly chrámy, ve kterých bohové bydlili. 452 dle tohoto místa stavěli trójské hradby oba bohové, Poseidón i Apollón, kdežto dle XXI. 441/57 stavěl je jen Poseidón.

Zpěv VIII.

9 záměr, t. j. vyplnění slibu daného Thetidě v I. zp. 78 vladař Krétů = Ídomeneus, vládyka mužstva = Agamemnón. 82 Priamův syn = Paris. 95 do zad, což je potupné, statečný bojovník může dostat ránu jen zpředu. 114 Eurymedón je zde vozataj Nestorův. 137 vládyka sám = Nestór. 138 k rekovi, t. j. k Diomédovi. 192 že by měl Nestór tak skvostný štít, nikde jinde v Íliadě nečteme. 196 Nechápeme, proč by Achajci musili hned odplout, i kdyby ztratili Nestora a Dioméda. 203 Heliké (2. p. -ky), pomořské m. v Achai s kultem Poseidónovým. Aigy, viz ve slovníku! 221 plášť nesl v ruce, aby mu nepřekážel v chůzi. 224/5 Dle tohoto místa měl Aiás Telamónovec své lodi na kraji lodního tábora (sr. XI. 7 — 9), ale dle XIII. 681 měl Aiás koráby ve středu lodí achajských. 230 Achajci na cestě do Tróje stavili se na Lémnu. 263/4 viz VII. 165/6! 299 vzteklý pes = Hektór. 386/7 Athéné svlekla svůj dlouhý ženský šat, který by v boji překážel, a oblekla kratší mužskou Diovu sukni, kterou Zeus, odjížděje na Ídu, svlekl, poněvadž si vzal zlatý krunýř. 394 Hóry, viz ve slovn.! 398 Íris má zde zlatá křídla, jindy nosívá poselství pěšky. 519 od bohů zděných, t. j. vystavěných od bohů, viz pozn. k VII. 452! 527 jen zlý osud přihnal Achajce do Tróje, aby tu zahynuli.

Zpěv IX.

9 Átreův syn = Agamemnón. 34 viz IV. 370 — 400. 63/4 národ skládal se z rodin, jejichž střediskem byl krb, rodův a bratrstev, t, j. spolků rodů. Všecky dohromady tvořily národ a byly vázány právními řády ustálenými tradicí. Kdo rozsévá a miluje domácí sváry, je nepřítelem rodin, rodův i bratrstev, t. j. celého národa a vylučuje se z nich jakož i z práva, tedy vylučuje se z národa. Nestór sice mluví všeobecně, ale má na mysli Agamemnonův spor s Achilleem. 68 atd. Nestór najednou řeč svou přerušuje a vybízí krále, aby pozval vůdce k hostině, t. j. Nestór nechce před lidem navrhovat smíření s Achilleem a tím ho uvést v rozpaky. Teprv na hostině vůdců činí svůj návrh. 97 t. j. chci mluvit jen o tobě. 110 bohové poctili Achillea tím, že Achajci byli poraženi, viz i v. 118! 128 t. j. umějí krásně tkát a vyšívat. 129 Lesbos podmanil Achilleus. 141 Achajské Argos = říše Agamemnonova a vůbec celý Peloponnésos, viz ve slovn. Argos! 142 Orestés = syn Agamemnonův. 146 bez darů věnných t. j. Achilleus nemusí dát za nevěstu obvyklé dary (sr. pozn. k VI. 395!). 155/6 Poddaní dávali svému vladaři jednak uložené poplatky, daně, jednak mu nosili dary jako výraz úcty. 168 Podivením nás naplňuje, že vůdcem poselstva měl být Achilleův vychovatel Foiníx, který ve v. 438 praví, že Achilleův otec Péleus poslal jej, Foiníka, do války s Achilleem, aby mu byl rádcem (v. 438 — 443), a vyznává, že by bez Achillea nechtěl u Tróje být samoten (444/6). Čekali bychom, že Foiníx je neustále s Achilleem. Ve staně Agamemnonově nemohl se Foiníx ani náhodou ocitnout. Bylť Agamemnón Achilleovým nepřítelem a těžce mu ublížil. Ale básník z důvodů poétických potřeboval Foiníka za posla k Achilleovi a proto na ostatní nesnáze nedbal. 171 Před každou obětí si Řekové umývali ruce. Sr. VI. 267/8 a XXIV. 302/5! Při náboženských úkonech bylo zachováváno naprosté ticho. 183 Poslové šli po břehu mořském, a tu jim nejprve přišel na mysl bůh moře Poseidón. I prosili ho, aby jim pomohl usmířit Achillea — ovšem ve prospěch Achaiů, jejichž byl Poseidón přítelem. 186 Achilleus konejšil srdce, uražené Agamemnonem. Rek tím tišil svůj bol a hněv. Forminx viz ve slovn.! 190/1 Patroklos vystřídával Achillea ve zpěvu, proto čekal, až Achilleus ukončí, aby hned v písni pokračoval. 203 Řekové nepili víno samotné, nýbrž míchali je s vodou. Silnější víno, t. j. přidej méně vody. 214 podstavce jsou asi vidlice, na nichž ležely rožně — jako dosud na jihu; zdvihl, t. j. nadzdvihl, aby mohl maso posolit. 220 viz pozn. k IV. 48/9! 223 Aiás chtěl, aby nejdřív mluvil Foiníx, proto mu pokývl, ale Odysseus ho předešel. 241 hlavice = vrcholek ohnuté do výše kormy. Býval ozdoben obrazem některého boha. Hektór je chtěl zurážet a mít je jako vítězná znamení. 252 atd. Odysseus proto věděl, co Péleus radil synovi Achilleovi, že tou dobou byl s Nestorem ve Fthíi jakožto posel. 304 Odysseus láká Achillea vyhlídkou, že bude moci zabít Hektora, který zpit vítězstvím nebude se mu již vyhýbat. 316/36 Když se Trójané neodvažovali boje s Achajci (352/5), Achilleus dobýval trójských měst (dle 328/9 dobyl jich 23) a všecku kořist odevzdával králi a ten ji pak dělil sobě a ostatním vůdcům, ačkoliv nikdo z nich se výprav neúčastnil. — Král rozdával všem, čeho dobyl jediný Achilleus. A teď mají všichni své dary v bezpečí, jedině jemu král odňal dar. A přece se ho nikdo ve sporu s Agamemnonem neujal. Achilleus nemá tedy proč, aby Achajců litoval (sr. 300/1). 381 Orchomenos a Théby viz ve slovn.! 404/5 viz Pýthó ve slovn.! 447 Hellas, krajina v Thessalii. Byla tam říše Amyntorova, v jiné části byla říše Péleova s m. Fthíí (478/9). 562/3 Krásná Marpéssa, novomanželka Messéňana Ída (Ídés), ohromného siláka, byla násilím unesena od boha Apollóna. Ale silný Ídés odvážil se i na něho namířit svůj luk. Nešťastná Marpéssa, kterou Apollón vyrval od jejího manžela, jejž ona milovala, plakala neustále, jako stále hořekuje samička ptáka ledňáčka (alkyón), když jí někdo odejme samečka nebo mláďata. Pro tento svůj nešťastný osud nazvala ledňáčkem, Alkyonou, svou dceru Kleopatru, která byla později manželkou Meleagrovou. 616 Smysl této nabídky není nám dost jasný. 676/92 Zpráva Odysseova není ani úplná, ani správná. Je v ní vidět rozmrzelost, že on, chytrák a výborný řečník, nic nepořídil.

Zpěv X.

5/10, t. j. v duši králově byla taková bouře, jako když hřmí neb padají kroupy atd. 15 Agamemnón škubal si vlasy a ukazoval je Diovi, aby ho přiměl k slitování. 59 Molův syn = Mérionés. 68 Volej po rodu, t. j. jménem otcovým. To bylo pokládáno za čestnější, poněvadž se tím vyznačovala sláva rodu. 70 My se také musíme přičinit, poněvadž nám Zeus už od narození sesílá pohromy. 112 Aianta, t. j. Telamónovce. 148 t. j. přehodil přes plece řemen, který byl upevněn ke štítu. Viz i pozn. k II. 451 a 388! 173 Věc, která stojí na ostří břitvy, má postavení velmi nejisté, a může se snadno překotit na jednu nebo druhou stranu, t. j. Achaiové mohou být zničeni nebo zachráněni. 253 Řekové dělili noc na 3 části, večer, půlnoc a úsvit. 255 Nestorův syn = Thrasymédés. 266 Eleón (2. pád -óna) = m. v Boiótii. Autolykos = děd Odysseův. 268 Skandeia, m. na Kythérách. 286/90 viz ve slovn. Týdeus! 289 strašlivé skutky, viz IV. 392/8. 332 Hektór přisahal křivě, poněvadž slíbil, co splnit nemohl. Ale Hektór tou dobou měl úplnou jistotu, že mu Zeus pomáhá, a že Achajce porazí, věřil tedy, že přísahu splní, viz XIII. 825/9. 415 Ílos, syn Tróův, otec Láomedontův, měl mohylu u ř. Skamandru mezi Trójou a táborem achajským. Viz i XI. 166 a sr. XI. 371/2! 430 Thymbra, m. v Trójsku. 497 t. j. zjevil se mu ve snách sám Diomédés. 531 Slova tohoto verše hodila by se tenkrát, kdyby se vraceli domů koňové achajští, ale ne koně docela cizí. Básník užil bez rozpakův ustáleného znění. 566 Koně připadli Diomédovi — Odysseus nevzal si do války válečného vozu.

Zpěv XI.

7/9 viz pozn. k VIII. 224/5! 62 hvězda = Seirios (Sírius), zhoubná, viz XXII. 26/31! Viz i ve slovn.! 93 Tento O. byl trójský bojovník, nikoliv ovšem otec Aianta menšího. 100 holou hrudí, poněvadž jim vítězové brnění svlekli; „holou“ značí, že padlí bojovníci byli velmi mladí, starší muž má prsa zarostlá. 130 Átreův syn = Agamemnón. 143/7 toto jednání, vskutku surové, je výrazem rozhořčení a nenávisti. 166 o Ílově rovu viz pozn. k X. 415! 223 Kissés, viz ve slovn. Theánó! 243 manželka se mu nemohla odměnit láskou za velké dary, které za ni dal, poněvadž tak brzy padl. 270 Eileithýie viz ve slovn.! 388/9 Diomédés poranění své úmyslně zmenšuje, ale bylo těžké. 487 Átreův syn = Meneláos. 505 choť Helenin = Paris. 604 První počátek pádu Patroklova bylo jeho poslání k Nestorovi. 620 Eurymedón je zde Nestorův vozataj. Srov. VIII. 114! Viz i ve slovn.! 662 Euaimonovec je Eurypylos. 672 élejští muži = Éliďané, viz ve slovn. Élis! Jindy jsou obyvatelé Élidy zváni Epeiové, kteří byli vlastně nejstarší obyvatelé s. Élidy. 670 — 761 Základ vypravování Nestorova byl tento: Pylané, obyvatelé říše Néleovy v pozdější Messénii, byli vybiti ve válce s Hérákleem. Proto Epeiové, obyvatelé s. Élidy, jim ubližovali, jak mohli. Sr. v. 677/702. Proto Nestór přepadl a zabral jejich stáda. Z toho válka mezi Epejci a Pylany. 701 Augeiás (2. p. -geia), kr. Epeiů v Élidě. 712 Alfeios (2. pád -feiu), ř. v Élidě. 723 Áréné, m. v jižní Élidě. 756 Búprasion (2. pád -sia) m. v s. Élidě. Ólenská skála byla také v s. Élidě.

Zpěv XII.

60 Panthoův syn = Púlydamás, sr. v. 109! 200/1 O znameních viz pozn. k II. 353! 366 Kreiontovec = Lykomédés. 454/6 Brána byla dvojkřídlá, uvnitř uzavřena dvěma trámy, které se uprostřed přesahovaly a spojeny byly kolíkem skrze ně prostrčeným. 459 čepy byly špičaté kolíky zasazené do konců vrat nahoře i dole a svými hroty zapuštěné do otvorů v hořejším i dolejším prahu. Těmito čepy se vrata otáčela.

Zpěv XIII.

5/6 Mýsů, Hippémolgů, Abiů viz ve slovn.! 12/13 z thréckého Samu, t. j. ze Samothráky, ostrova nedaleko thráckého břehu proti ústí ř. Hebru. Viz ve slovn. Samos 2! 21 Aigy, viz ve slovn.! 33 Imbros a Ténedos, viz ve slovn.! 45 Kalchás (2. pád -chanta) viz ve slovn.! 54 jistě přepjato. 159 Molův syn = Mérionés. 163 Priamův syn = Déifobos. 186 Aktorův vnuk = Amfimachos. 299 Děs, viz ve slovn. Arés! 301/2 Efyrové a Flegyové = nár. v Thessalii. 307 Deukaliovče, t. j. synu Deukaliónův, viz ve slovn. Ídomeneus! 322 jen lidé jedí Démétřin pokrm, t. j. chléb, a proto jsou smrtelní, bohové jedí ambrosii a pijí nektar, a proto jsou nesmrtelní. 365/6 o darech věnných viz pozn. k VI. 395! 396 syn Nestorův = Antilochos. 402 syn Priamův = Déifobos. 415 dozorce brány do podsvětí = Hádés, viz ve slovn. Hádés! 460 viz ve slovn. Aineiás! 517 Priamův syn = Déifobos. 545 Nestorův syn = Antilochos. 581 Átreův syn = Meneláos. 599 Agénór obvázal raněnou Helenovu ruku držadlem praku pleteným z vlny, sr. v. 716! 638 t. j. po těch lidé touží a hledí se jich nabažit, ale netouží po válce, naproti tomu Trójané touží po válce a nemohou se jí nasytit. 669 Korinth patřil k říši Agamemnonově, a když král poručil jít do války, musil Euchénór jít, sic by byl těžce potrestán; tomu se chtěl vyhnout, a proto šel do války. 685 Ióni, t. j. Athéňané. 725 Panthoův syn = Púlydamás. 754 jen vysoké hory jsou pokryty sněhem, a k takové je přirovnáván Hektór. 772 t. j. padli-li tito nejvýznamnější hrdinové, pak je Trója ztracena. 825 Chtěl bych tak jistě být Diův a Héřin syn, a ctěn být jako Pallas a Foibos, jako je jisté, že dnes budou Achajci zničeni.

Zpěv XIV.

1 popíjel a bavil se s poraněným Macháonem, který se u něho léčil. 2 Asklépiovec = Macháón, viz ve slovn. Macháón! 26 o dvojím hrotu: oštěpy měly dva hroty: na předním konci byl hrot k boji, na zadním k zapichování do země v době klidu, sr. XV. 278 a 712! 30/6 Přestože trójské pobřeží mezi oběma mysy, západním Sígeiem a východním Rhoiteiem bylo značně dlouhé, nemohly všecky lodi z moře být vytaženy do jedné řady, poněvadž by stály příliš hustě vedle sebe a nebylo by pak místa pro vojsko, stany a stáje. Proto je umístili v několika řadách za sebou stupňovitě nahoru tak, jak se od moře zdvíhal břeh. Mezi loďmi byly stany a stáje. 36 hraniční mysy = Sígeion (záp.) a Rhoiteion (vých.). 65 při zádích lodních: lodi vytažené na břeh stály předním koncem k moři, aby, staženy na vodu, mohly hned plout, a zadními konci k souši. U těchto zádí byl boj. 76 O kotvách viz pozn. k I. 436! 97 Palubou nebyla pokryta celá loď jako dnes, nýbrž jen část lodi vpředu a vzadu. 115 Portheus (2. pád -thea), praděd Diomédův. 121 t. j. pojal za ženu jednu z dcer krále Adrésta v Argu, viz ve slovn. Adréstos a Týdeus! 233 spánek je vladař bohův i lidí, poněvadž bohové i lidé jsou spánku podrobeni. 261 Noc slove kvapná, poněvadž na jihu noc po denním světle náhle se dostavuje bez večerního šera. 291 kterého ptáka básník má na mysli, nevíme. 321 dcera Foiníkova dle našeho místa je Európé. Viz ve slovn. Európé! 391/2 moře se zvlnilo, dávajíc najevo účastenství v činnosti svého pána, Poseidóna. 410/11 Dle tohoto místa byly podpěrami lodí balvany, viz pozn. k I. 141. 413 vlkem (strombos) míní básník chlapeckou hru, které naši hoši říkají „káča“. 449 Panthoův syn = Púlydamás. 483 bratrův pád t. j. Archelochův, viz v. 463!

Zpěv XV.

38 nejděsnější, poněvadž bohovi, který se dovolával za svědka své přísahy řeky Stygy, a pak ji porušil, hrozila ztráta nesmrtelnosti. 77 poctěn porážkou Achaiů. 80/3 smysl: Héré odletěla na Olymp rychle jak myšlenka. 92 atd. projevy Héřiny svědčí o malomocném jejím hněvu. I Area 110 — 112 popudila z hněvu. 204 Starší bratr měl v rodině přednost před mladším. Tohoto práva, jakož i vůbec všeho mravního řádu v rodině jsou strážkyněmi Erínye (Lítice), viz ve slovn.! Proto byl Poseidón povinen poslechnout staršího bratra. 224/5 t. j. Títéni. 372 v Argolsku, t. j. v Peloponnésu. 377 Zeus zahřímal, chtěje dát příznivé znamení Achaiům, ale Trójané si to vykládali ve svůj prospěch. 453 rozenec Panthoův = Púlydamás. 479 čtyřvrstvý, t. j. zhotovený ze 4 vrstev silných hovězích koží. 531 z Efyry v Élidě, viz ve slovn.! 538 t. j. chochol byl nově obarven. 540 Átreův syn = Meneláos. 544 oba, t. j. Meneláos a Megés. 565/7 t. j. bojovníci odění kovovým brněním srazili se k sobě a tvořili tak kovovou hradbu před koráby. Sr. XV. 618/24! 714 meče padaly s plecí, t. j. byl-li ranou kopí nebo meče přeťat řemen, na němž meč byl přes plece zavěšen. 721 kmeti, starší lidu. Hektorova řeč je pouhá chlouba; nikde nic o tom v Íliadě není. Naopak zvídáme z Íliady, že Hektór, pokud bojoval Achilleus, neodvážil se boje v poli. Sám praví ve v. 724, že tenkrát Zeus Trójany zemdlíval. 729 Aiás sešel s paluby, která pokrývala záď, a sestoupil dovnitř lodi, kde byly veslařské lavice „o sedmi stopách“, t. j. lavice byly 7 stop dlouhé.

Zpěv XVI.

14 otec Patroklův slul Menoitios. 18 přestupek Achaiů byl ten, že se Achillea proti Agamemnonovi nezastali. 28 Euaimonovec = Eurypylos. 71 rýhy, viz pozn. k II. 153! 90 t. j. kdybys ty sám Trójany úplně porazil, pak by mne už Achajci nepotřebovali, a já bych poklesl u nich v ceně. 97/100 tyto nevkusné verše odporují povaze Achilleově i celému průběhu básně. 153 z Théb, viz ve slovn. Thébé 2! 181 Argovrah, viz ve slovn. Hermés! 311 Spartský král = Meneláos. 313 Fýleův syn = Megés. 317 Nestorův syn = Antilochos. 419 nekryté pásem: Lyčané nenosili kovový pás k ochraně slabin, viz pozn. k IV. 134/8! 459 krvavý déšť pokládán za znamení velikého krveprolití. 502/3 t. j. přestal vidět a dýchat. 727 chrabrému bratru, t. j. Kebrionovi. 779 k výpřeži býků, t. j. k době, kdy bývají býci po celodenní práci vypřaháni, tedy k večeru. 851/4 Staří věřili, že duše umírajícího vidí do budoucnosti. Tak v XXII. 358/60 Hektór prorokuje smrt Achilleovi.

Zpěv XVII.

1 vládyka Sparty = Meneláos. 9 Panthoův syn = Euforbos. 89 Átreův syn = Meneláos. 105 To, že bychom nepříteli vyrvali Patroklovo tělo, bylo by ještě nejlepší v našem neštěstí, jež nás postihlo smrtí Patroklovou. 246 Átreův syn = Meneláos. 259 zrozený z Mola = Mérionés. 269/73 Smysl Diova opatření není dost jasný, hledě také k verši 645/7. 288 Pelasgů král = Hippothoos, vůdce lárisských Pelasgů v Asii. Viz ve slovn. Pelasgové! 318 Pelasgů králem, viz poz. k 288! 429 Syn Diórův = Automedón. 443 Péleovi dal koně Poseidón. 467 statečný muž, syn Láerka = Alkimedón. 474 syn Diórův = Automedón. 483 Achilleův druh = Automedón. 536 viz pozn. k v. 483! 553 k Átréovci = k Meneláovi. 653 syn Nestora = Antilochos. 681 Nestorův syn = Antilochos. 705 rekova bratra = Thrasyméda.

Zpěv XVIII.

2 Nestorův syn = Antilochos. 11 opustí sluneční světlo = umře. 22 — 35 Všimni si, jak mistrně básník líčí duševní stav Achilleův: Uslyšev strašnou zprávu o smrti Patroklově, byl tak ohromen, že nebyl schopen slova. Udělala se mu tma před očima (sr. XXII. 466/76), klesl na zem do prachu, a posypal si prachem hlavu a roucho, ale nebyl s to, aby ze sebe vypravil slovo. Byl to němý bol. Výbuch zármutku byl tak veliký, že Antilochos mu držel ruce, aby se sám nezavraždil. Pak teprv ze sebe vyrazil strašný výkřik bolu. 85 uvrhli: toto slovo značí, že Thetis jen z rozkazu bohů si vzala člověka Pélea za muže. Viz ve slovn. Thetis! 239/42 Héré kázala bohu slunce, aby před časem zapadl, čímž měl být učiněn konec dalších bojů, když už mrtvola Patroklova byla zachráněna. 300/2 Těmi slovy Hektór myslí, že rada Púlydamantova vede k dobytí Tróje, čímž by ovšem všechen majetek zabrali nepřátelé. Koho tedy majetek mrzí, ať jej dá trójskému lidu, který si z něho vystrojí společné hody; bude lépe, když ho užije trójský lid než nepřátelé. Hektór tím naráží na Púlydamanta. 326 lokerské m. Opoeis (2. pád -poenta) je rodiště Patroklovo, viz ve slovn. Patroklos! 336/7 jediný doklad toho, že mrtvým vzdávány lidské oběti (viz i XXIII. 22/3 a 175/6!). 478 — 608 je proslulý Achilleův štít. Byl celý kovový. Dle XVIII. 481 a XX. 270/2 byl z pěti kovových vrstev: dvě svrchní byly z bronzu, dvě spodní z cínu, prostřední vrstva byla zlatá. Povrch štítu byl pokryt krásnými obrazy. Vprostřed štítu byl kruh, v němž bylo zobrazeno nebe, země a moře. Kolem tohoto středního kruhu byly 4 kruhovité pruhy. V prvním pruhu, který byl ústřednímu kruhu nejbližší, byly dva obrazy: město v míru a město ve válce, v. 490/540. V 2. pruhu byl život venkovský, t. j. práce jarní, letní a podzimní, v. 541/72. V 3. pruhu byly 3 obrazy: dva ze života pastýřského, třetí byl tanec, 573/607. Ve 4. pruhu, t. j. na okraji štítu, byl zobrazen Ókeanos 607/8.

Jednotlivé vysvětlivky

Měchy. Z veršů 412 a 468/9 vidíme, že zařízení měchů bylo jiné než dnes. Měch byl připevněn v podloze, která ležela na zemi. Byl dobře sešit a na konci opatřen rourou, která vedla vzduch do ohně. Přední část měchu byla opatřena provázkem, který měl kovář v ruce a měch zdvíhal, aby se naplnil vzduchem, ale pak na měch šlápl nohou, aby shromážděný vzduch vytlačil rourou do ohně. Práce tato mohla být i velmi rychlá. Takovéto měchy mohl ovšem kovář po práci od ohně odstavit a zase, když chtěl pracovat, k ohni přistavit. Héfaistovy měchy byly samočinné a kouzelné. Měl jich dvacet.

491 O svatbě byla nevěsta z domu otcovského v slavnostním průvodu vedena do domu ženichova. 497/508 Zabil-li někdo někoho, třeba nerad, příslušelo příbuzným zabitého právo pomsty, ale vinník se mohl také vykoupit. 505 Každému soudci, který chtěl mluvit, podal hlasatel do ruky žezlo (jako řečníkům na sněmě). 509 Nepřátelé obléhali město se dvou stran, proto byly před městem dva tábory. 510/40 Nepřátelé navrhovali měšťanům, aby jim dali polovic jmění, sice že jim město zboří. Měšťané zamítli a chtěli se raději bránit, ale aby si opatřili zásobu potravy, chtěli nepřátelům zabrat stádo a položili se v zálohu. Nepřátelé, kteří seděli před shromaždištěm, uslyšeli u dobytka hluk, přiběhli tam a nastala bitva. 530 Ve vojenských táborech bývalo místo, kde se vojska shromažďovala do schůzí. Sr. schůze vojska v II. 87 atd. VIII. 222/6, XIX. 42/54. 551 nn. Staří nežali obilí jako naši sekáči, nýbrž brali do levé ruky tolik stébel, co mohli obsáhnouti a řezali je srpem. Byly to tedy skutečné hrsti, které kladli na zem, viz popis ve verších 551/7! 570 žalozpěv. Byl to žalozpěv nad brzkým úmrtím krásného jinocha Lina, který byl obrazem kvetoucího rostlinstva brzy hynoucího. Chlapec, který tento žalozpěv zpíval, kráčel uprostřed jinochů a dívek a provázel svůj zpěv hrou na loutnu. 591 viz ve slovn. Ariadné! 596 roucha se leskla, poněvadž niti namáčeli do oleje.

Zpěv XIX.

196/7 vepře obětovali Diovi, jakožto ochránci přísahy, a Héliovi, který vše vidí a slyší. 212 nohama ke vchodu stanu, poněvadž měl záhy ze stanu odejít. 221 ubíjení lidí v boji přirovnává se tu k požínání obilí. Ale z požatého obilí je veliký výnos, t. j. zrní, kdežto z padlých lidí je výnos nepatrný, poněvadž nás hladové opustí síly a nebudeme moct nepřítele stíhat. Nesčetná stébla kácená mečem = nesčetné množství padlých. 226/7 Kdybychom měli své padlé uctívat hladem, musili bychom mít hlad pořád, poněvadž denně padá množství vojínů. 234 Každý ať se připraví k bitvě a nečeká až na výzvu. 254 uřezal vepřovi štětiny a hodil je do ohně, jako činili každému zvířeti, které mělo být obětováno. 267/8 masa zvířete, které bylo zabito při přísaze, obětníci nepožívali, proto je hlasatel hodil do moře. 296 město Mynétovo = Lyrnéssos, viz ve slovn. Lyrnéssos! 365/6 Přepínání; snad chce básník naznačit účinek ambrosie a nektaru, které mu Athéné kápla v prsa v. 353/4. 386 Zbraně zhotovené od Héfaista byly tak lehké, že Achillea přímo zdvíhaly, třebaže byly úplně kovové. 418 viz ve slovn. Lítice!

Zpěv XX.

7 až na Ókeana: Ó. byl otec Titénů. Po pádu vlády Titénů se neúčastnil vlády a schůzí bohů olympských. 30/40 Básník vypočítává, kteří bohové a bohyně šli na pomoc Achaiům, a kteří Trójanům, viz pozn. k II. 14! 128 nití, viz ve slovn. Sudičky! 145/8 O Hérákléově násypu viz ve slovn. Héráklés! 234 O Ganymédovi viz ve slovn.! 247 stoveslý koráb je hyperbola. Básník míní: ani největší koráb by neunesl… 298 cizí žal, t. j. žal rodiny Priamovy a ne Aineiovy. 307/8 viz ve slovn. Aineiás! 370 přetrhne v půli, t. j. nedokončí. 385 Hydé (2. pád -dy) město u ph. Tmólu v Lýdii (prý pozdější Sardy). 391 Gýgajské pleso v Lýdii severně od Sard. 392 Hyllos (2. pád -llu), ř. v téže krajině v Lýdii, přítok ř. Hermu, který se vlévá do moře Aigajského nedaleko Smyrny. 463 Alastorovec, t. j. syn Alastorův Trós, jinak neznámý. 496 mlat, t. j. místo v poli určené k tomu, aby na něm luštili z klasův obilná zrna a věječkou oddělovali od zrní plevy. Ale nemlátili cepy, nýbrž hovězí dobytek chodil po klasech a tím obilí z klasů vyšlapával.

Zpěv XXI.

12 rolníci zapalovali veliké ohně, aby kobylky buď zničili nebo zaplašili. Kobylky hledaly útočiště v řece. 75 Achilleus nešetří ani práv prosebníkových, který stál pod ochranou Diovou. Lykáón připomíná, že má právo prosebníka, poněvadž u něho pojedl Démétřin chléb, když byl od Achillea zajat. 114 — 135 Tyto necitelné scény vysvětlujeme si nesmírným Achilleovým bolem nad smrtí Patroklovou. 129 posvátný hrad = posvátná Trója, viz pozn. k VII. 429! 130 Těmito slovy Achilleus urazil boha řeky Xantha, jak je vidět z verše 136. Sr. 185/99, kde Achilleus mluví s pohrdáním o řekách, ano i o samém Ókeanu! Bůh řeky Xanthu byl rozezlen, že Achilleus bez soucitu ubíjel Trójany právě v jeho proudech (v. 146/7, viz i v. 214/21!). 229/32 nikde v Íliadě nečteme, že by byl Zeus dal Apollónovi tento rozkaz. 233 Achilleus, který ve v. 223/6 slíbil, že vyhoví žádosti Xanthově, najednou zas vskočil do řeky, chtěje ubíjet Trójany. To si vysvětlíme tím, že slyšel Xanthova slova 229/32, jimiž se cítil uražen. 272/82 Achilleus už myslil, že ve vodě zahyne. Ale to pokládal za potupné, aby on, hrdina a bojovník, měl být utopen ve vodě jako pasák, kterého v řečišti zastihne veliká voda. Dává vinu matce, že mu takové smrti nepředpověděla. 307 Bůh ř. Skamandru (Xanthu) volal na pomoc boha ř. Simoentu, ale ten mu ani neodpověděl, ani mu nepomohl. 394 psí moucho: pes a moucha platili za vzor drzosti (srv. XVII. 570/3!). 394/415 Areův zápas s Athénou, výstup s Afrodítou 420 — 434 a Héřin zápas s Artemidou 479 — 495 naplňují nás odporem. 444 proč Zeus poslal Apollóna a Poseidóna do služby k Láomedontovi, Homéros nikde nevykládá. Snad to bylo pro vzpouru líčenou v I. 396 — 406. Ale té vzpoury se neúčastnil Apollón. Básník by tedy musil zde vyměnit Apollóna za Athénu. 483 lvicí, která také dáví zvířata, která chce, viz ve slovn. Artemis!

Zpěv XXII.

5 Hektorovi bylo určeno osudem, aby tento den padl, proto zůstal před branou. Ale básník jednání Hektorovo vysvětluje také psychologicky ve v. 99 — 110. 26/33 ta hvězda je Seirios, Sírius, viz ve slovn.! 47 Lykáona zabil Achilleus, v. XXI. 34 — 127. Polydóra v XX. 407 — 418. 70 zmámeni, t. j. požitím krve jakoby opilí. 94 Jed prý se v hadech tvořil tím, že se nažrali jedovatých bylin. Požitím těchto bylin prý v hadech vzrůstala vzteklost. 98 atd. Básník mistrně vysvětluje duševní stav Hektorův. Po dnešní porážce se vlastně rozumělo samo sebou, že vojevůdce vejde s vojskem do města za bránu. Ale Hektór nemohl vejít do města: bránil mu stud. Včera opatrný a moudrý Púlydamás, znaje Achilleovu neodolatelnost, radil, aby se trójské vojsko uchýlilo do města (XVIII. 249/83), ale Hektór tuto radu drsně odmítl a vyhrožoval, že se sám s Achilleem srazí (XVIII. 284/309). Hektór po takové porážce styděl se vejít do města a obával se výčitek (XXII. 104/7). Z té příčiny zůstal samojediný před branou, odhodlán k boji s Achilleem. Ale v duši cítil zmatek a veliký strach. Z tohoto strachu zrodil se v něm pošetilý návrh 111/21, který sám v zápětí zamítl 122/8. 136 Hektorův útěk je snadno pochopitelný: znal Achilleovu převahu už z dřívějška, a dnes, když se chystal k souboji s ním, Apollón sám ho varoval a radil mu, aby bojoval s Ach-em jen v zástupu mužů, aby ho nebodl kopím neb nablízku nesekl mečem (XX. 366/78), a když pak, rozlícen smrtí Polydórovou, vyskočil naproti Ach-ovi, byl by jistě zahynul, kdyby ho Apollón nebyl zachránil (XX. 419/53). Viděl dnešní nesmírnou porážku Trójanů, také rodiče ho děsili, že jistě padne v boji s Achilleem. Sám věděl, že jest Achilleus o mnoho silnější; tvrdil mu to již otec Priamos (XXII. 40) a sám to řekl Achilleovi do očí (XX. 434) — nebylo tedy divu, že prchl. 163 okolo sloupu, t j. okolo cíle. Sr. XXIII. 326/42. 448 paprsek byl rákosová hůlka, jíž niti útku byly prohazovány nitěmi osnovy. 506 Hektorův syn slul Astyanax, t. j. pán města, ochrana, hradba města, „Ília hrad“.

Zpěv XXIII.

48 hody byly Achilleovi protivné, poněvadž pro žalost nad smrtí Patroklovou neměl z nich radosti. 72 Dle tohoto místa nemohla duše vejít do podsvětí, dokud tělo nebylo pohřbeno; všude jinde v Íliadě duše padlých ihned vstupují beze všeho do podsvětí. 73 za řekou, která slula Styx, viz ve slovn.! 135 Přátelé dávali zemřelému na cestu do podsvětí vlasy na památku a k jeho poctě. Achilleus dal své kadeře Patroklovi do rukou (151/2). 168 tuk, kterým obložil mrtvolu, měl podporovat hoření. 171/4 Staří se domnívali, že nebožtíci v Hádu se obírali tím, čím se obírali za živa na světě. Proto Achilleus dal Patroklovi na hranici 4 koně a 2 psy. 220/1 Dokud hranice hořela, Achilleus uléval na zem víno ku poctě Patroklově a volal jeho jméno, ale když hranice dohořela, lili dle 236/8 víno do popelu a pak dle 239/44 sebrali nebožtíkovy kosti a dali je do zlaté urny (viz i 250/4!). 291/2 O tom, jak Diomédes odňal Aineiovi koně, viz V. 319/27! 346 Aríón byl báječný, okřídlený kůň Adréstův neobyčejné rychlosti a pocházel z Poseidóna. Svou rychlostí zachránil Adrésta ve válce sedmi proti Thébám. 422 Před samým vchodem do těsniny ocitly se oba povozy vedle sebe a mohly se srazit, proto Meneláos své koné zadržel. 532 Admétův syn = Eumélos. 584 Poseidón, jakožto tvůrce koní, má být svědkem přísahy. 631 Amarynkeus, vladař Epejců. 633 Pylané i Aitólové přišli k těmto slavnostem jako hosté a účastníci zápasů. 683/4 pásnice kryla zápasníkovi boky a břicho. Ruce si ovinovali řemeny, jednak na ochranu ruky, jednak ke zvětšení pádnosti ran. 743 O Sídoňanech viz pozn. k VI. 290! 756 Nestorův syn = Antilochos. 760 tkalcovskou hůlkou ženy přitahovaly k sobě niti osnovy, aby mohly prohodit útek. Sr. paprsek v pozn. k XXII. 448! 826 kotouč = diskos. 836 Polypoités, Lapith, známý z bojův o bránu v achajské hradbě (XII. 127 nn.), viz i II. 740/7! 843 značky, t. j. znamení, kam až kdo dohodil. 845 Pastýři házeli holí po kravách, které se příliš oddělily od stáda, aby se opět k stádu vrátily.

Zpěv XXIV.

15 vázal: kdykoliv Achilleus přestal jezdit kolem mrtvoly Patroklovy, odvázal Hektora od vozu a položil jej celého na zem, tváří do prachu (XXIII. 25 a XXIV. 17/18), ale když zas chtěl objíždět mrtvolu Patroklovu, znova vázal Hektora k vozu, viz i XXIV. 51/2! 28 Paridův zločin, t. j. rozhodnutí Paridovo, že nejkrásnější je bohyně Afrodíté, nikoliv Athéné nebo Héré. Tyto dvě bohyně cítily se výrokem Paridovým uraženy a potupeny. Odtud jejich záští proti němu a vůbec Trójanům. 29 v pastýřskou chyši: Když se tyto tři bohyně přely o to, která z nich je nejkrásnější, zvolily si za rozhodčího Parida, který tou dobou pásl stáda otcova na hoře Ídě. Bohyně tedy přišly k němu do pastýřské chyše. 60 Proč Héré (dle XVIII. 85 bohové, dle XVIII. 432 sám Zeus) donutila Thetidu, aby si za muže vzala člověka, a ne boha, náš básník nikde nevykládá, dle pozd. bájí ucházel se o její lásku Zeus, ale poněvadž byla věštba, že její syn bude silnější než otec, donutil ji prý Zeus, aby si za manžela vzala člověka. Ale tím nejsou vysvětlena ostatní místa nahoře uvedená. 110 Zeus chtěl Achilleovi dopřát té cti, aby Hektora vydal dobrovolně a nemusil být k tomu donucen od bohů. 210 nití: viz ve slovn. Sudičky! 219 ptákem: staří hádali budoucnost z letu ptáků; Priamos chce říci: nebuď mi věštkyní zlé budoucnosti, t. j. zlověstným ptákem už tady v pokladní síni, kdežto věštní ptáci lítají ve volné přírodě. Priamos, jak je vidět z veršů 220/2, mnoho na věštce a kněze nedržel. 268/74 Jho, jařmo, musilo být ke každé jízdě znova k oji připevňováno. Oj poblíž konce byla proražena kolíkem, svorníkem (řec. hestór). Jho neb jařmo pro dvě tažná zvířata bylo zhotovováno z tvrdého zimostrázu. Na oj bylo kladeno napříč svým středem, takže jeho ramena táhla se na obě strany oje, vpravo i vlevo. Střed jha byl nahoře vyvýšen, takže čněl vzhůru (hlavice, řec. omfalos), a byl opatřen otvorem, jímž byl provlečen kruh (krikos). Jho položili na oj před svorník a zavěsili na něj kruh, aby se nemohlo posunovat. Potom jho řemenem třikrát křížem k oji přivázali. Jho mělo po obou stranách hlavice kroužek, jímž se s obou stran provlékaly otěžní řemeny. Na obou svých koncích bylo jho nahoru zahnuto pro hřbety tažných dobytčat. 278 Mýsové, viz ve slovn.!, byli spojenci Trójanů. 302 O umývání rukou, viz IX. 171! 328 hlukem jedoucího vozu podsíň zvučela. 475 druhové právě odklízeli stolky a zbytky večeře. 507 Upomínka na vzdáleného otce ukrotila v Achilleovi všechnu vášeň a pomstychtivost. Ach-eus zvítězil sám nad sebou. 559 Náhlé vzkypění Achilleovo vysvětlíme si takto: z chování Achilleova mohl přece Priamos poznat, že mu syna vydá, hartusení Priamovo připadalo Achilleovi jako nedůvěra. Teď svěřuje Priamovi, co básník praví ve v. 560/7. Dále: vždyť Achilleus též měl strašnou bolest pro smrt Patroklovu a touhu po pomstě nad jeho vrahem, a přece tuto bolest potlačil a vybízel k tomu i Priama (v. 522/6) — byla to neobyčejná oběť od Achillea — a tu najednou Pr. svůj bol staví tak na odiv (553 nn.), jako by si pranic nevážil, co kvůli němu Achilleus učinil. 582 Achilleus nevěděl o tom, jak bohové hleděli tělo Hektorovo zachovat neporušené a krásné, nýbrž myslil, že je dosud zohaveno prachem a vláčením po zemi: proto kázal služkám, aby je umyly a natřely olejem. 595 podělím, t. j. spálím za oběť. 614/17 Niobé hrůzou a bolem byla proměněna v kámen a odnesena do Sipylských hor v Lýdii. Ale ještě jako kámen cítí bolest a prolévá slzy. 616 Achelóos (Achelóios) na našem místě je malá říčka v Sipylských horách v Lýdii. 650 To, že Priamovi bylo lůžko připraveno v předsíni, odůvodňuje Achilleus tím, že by mohl přijít k němu (teď v noci!) některý vůdce achajský, a tím že by mohl nastat průtah ve vydání mrtvoly Hektorovy — zatím však toho potřeboval básník sám, aby tím snáze mohl být proveden odchod Priamův (v. 677/91, sr. i 685/8!). 699 Kypřanka = Afrodíté. 720 byli to najatí předzpěvovatelé žalostných písní nad mrtvolou. 758 Ty jsi neporušen, jako bys byl zemřel střelami Apollónovými, t. j. jako bys umřel náhle; náhlou smrtí se tělo nemění, kdežto dlouhou nemocí chřadne.