ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Martin Hamuljak sám spisovateľom vlastne nebol, ale za slovenskú spisbu konal toľko, že jeho meno prislúcha ako našej kultúrnej, tak i literárnej histórii.

Životopis Hamuljakov v Sokole (1863, s. 5 — 8) je dobrý, jednako bude treba dopĺňať na ňom ešte všeličo, aby obraz tohto zvláštneho človeka bol verný.

V liste P. J. Šafárikovi 26. júla 1829, keď sa radil o založení slovenského časopisu, Hamuljak písal i toto:

„Druhá naše žádost gest: založenj společné Bibliotheky slowenské. Máme už na počátek zakúpené Appendiniho Notizie a Aeneam Sylvium, i nalezá se u každého z nás neposlednj sbjrka knjh, které do této Bibliotheky oddati mjnjme. Určenj ústavu tehoto záleželoby w propůjčenj prostredků našjncům k dobýwánj zvláště historických a lingvistických známostí potahmo na wlasť našj a národ slowenský, negináče ku prekladánj klassičných djl staré recké a rjmské, i nowegšj cizé literatury. Sem by tedy predewšjm náležely žrjdla historii, mluwnice a slownjky s prednegšjmi djlami slowanských nárečj, pak wýbornegšj djla klassičné staré a cuzé nowegšj literatúry. Sídlo této Bibliotheky bylo by… w Budjne nebo w Pešti, a půjčjwaly by se knihy, wygmúce nekteré, penes debitam securitatis provisionem i na strany pro usibus scriptorum. Takowýto ústaw potrebuge owšem nemalé sily; wšak ale to nás odstrašiť nemože; my zdegšj prátele zložíme nečo na šťastný počátek, pak budeme milownjky národnj literatury o pomůcky prositi, což by geden byl prameň pokladnice; druhý powstal by časem z důchodku wydáwánj nowjn a giných knjh, anebožto z rukopisów buď darem obsahnutých, buď mjrnú cenú zakúpených, které by Ústaw pomocj predplacenj tisknúti dáwal a odprodáwal.

Cjl tedy celého Ústawu by byl; na literaturu a wzdelanosť národnj wšemožně učinkovati; tu we školách wyučený dalšého w národnj literature poučenj a cwičenj, i dospelá učená hlawa k wážnegšjm wlastenským prácem potrebných prostredků naleznúti; tu i wynaložené usilovnosti mzdu očekáwati by mohel. Záwerek brzo. Ráčte o weci této rozmýšlati a nás radú swú podporowati…“