Dielo digitalizoval(i) Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Erik Bartoš, Dušan Kroliak, Viera Marková. Zobraziť celú bibliografiu
Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)
Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo | 32 | čitateľov |
Za krásného slunného dne srazil se před vchodem civilního soudu advokát se studenýma očima se svým plešatým kolegou.
„Vida!“ zvolal, „kampak, pane kolego?“
„Ale,“ odpověděl plešatý doktor, „mám tu nějakou věc… Jeden můj klient žaluje domácího pro nějakou lípu…“
„Podívejme se!“ podivil se advokát se studenýma očima, „vy tedy zastupujete pana Balouna?“
„Jak to víte?“
„Jak bych nevěděl. Já hájím pana Faktora.“
„Hehe, to se povedlo… Tak jsme tedy zase soupeři…“
„Ale tohle prohrajete, pane kolego. My vám nejsme povinni lípu poskytnouti.“
„Jste na omylu, pane kolego. Ona lípa je esenciále smlouvy nájemní, byla výslovně slíbena a my na ní trváme.“
„Lípa není součástí smlouvy nájemní. V tomto případě bylo by to darování, pak ale muselo by být uzavřeno před notářem.“
„Jaké darování? Objektem nájemní smlouvy může býti i součást věcí nemovitých; v tomto případě strom. Povedeme svědky na důkaz, že můj klient hledal byt s vyslovenou náladou svornosti. Pan Faktor slíbil, že zasadí lípu, pod kterou hodlá s mým klientem ve svornosti sedávati. Od toho my neustoupíme, kdyby mělo dojít k exekuci ad factum praestandum… Ostatně, před soudem si to povíme. Co dělá váš strážník?“
„Co by dělal? Zjevují se na jeho pozemku lidé s aktovkami.“
„O jé! To není dobré.“
„Počítám, že svůj dům neudrží. Ale soudit se musí, soudí se tvrdošíjně s každým, paličatec…“
„A moje klientka, jeho domácí, také… Už je v chudobinci. Její poslední dům byl právě prodán v dražbě.“
Plešatý advokát podíval se na hodinky.
„Že bychom šli? Je čas.“
Oba advokáti zmizeli v soudní budově.