(zemák, zemče, lilek bobál, Salanum tuberosum, Kartoffelpflanze) má lodyhu přímou, zelinnou, listy střídavé, přetrženě zpeřené a květy ve vrcholicích, s korunou bílou nebo bledě fialovou. Bobule jsou kulaté, jako velké višně, hladké a zelenavě žluté.
Brambor přivezen byl k nám z jižní Ameriky; do Španělska přinesl jej kapitán Hawkins r. 1565; do Italie přeneseny brambory r. 1580, kde nazývány tartuffi a tartoffi; admirál Raleigh přinesl je r. 1584 do Irska a admirál Drake r. 1586 do Anglie. Z Italie vzal je s sebou papežský vyslanec r. 1596 do Holandska a odtud dostal vídeňský botanik Clusius dvě hlízy. S počátky pěstovaly se brambory za okny jako ozdobné rostliny a hlízy jako pochoutku jídali jenom boháči. — V XVIII. století počali tu a tam v Německu sázeti brambory, leč hlízami krmili jenom dobytek. Teprve velký hlad r. 1772 donutil mnohé, že požívali nenáviděných bramborů. Nyní sázejí se téměř po celé Evropě a jsou hlavním pokrmem chudého lidu.
Z bramborů dělá se také škrob, dextrin, pivo, syrup, cukr a pálí se líh na kořalku. Natí i hlízami krmí se dobytek. V půdě příliš vlhké zemák se kazí.
Protože brambory netvoří krev, buďtež požívány pouze jako příkrm. Nadýmají a nehodí se tudíž ani starcům ani dětem.
T. XXI. 86.
Galéria obrázkov
Obrázok
