(anjelika, janoklika, kořen andělský, svatodušní, Angelica, Engelwurz) má lodyhu oblou, rýhovanou, listy trojmo zpeřené, lístky veliké, vespod nasivělé, vejčité, nestejně pilovité, postranní lístky dvoulaločnaté, konečný třílaločný. Lístky obalíčků nitkovité, plátky zelenavě bílé. Bylina dvouletá, 1 — 2 m vysoká. Roste v roklích horských, kvete v červnu a červenci. Kořen obsahuje hojně silice a pryskyřice, zapáchá a chutná ostře a hořce. Sbírá se v březnu.
V zvěrolékařství potřebují nati a semene.
Andělika mírně rozčiluje, podněcuje zažívání, působí na sliznici plic a střev při chorobách prudkých i vleklých, zvláště při nemocech dýchadel, zánětu plic, tyfu a hostci či rheumatismu.
Thé z kořene a semene je protijedem, když někdo požil něco jedovatého. Mimo to vyhání větry, mírní bolesti v životě, zapuzuje mrazení v žaludku. Jedno deka kořene vaří se v 20 dekách vody půl hodiny. Z usušeného kořene a semene můžeš si také tlouci prášek a užívati ho na špičku nože až třikrát denně.
T. VI. 23.
Galéria obrázkov
Obrázok
