(Allium sativum, Knoblauch) má cibuli složenou z několika cibulek, zaobalených do bílých slupek. Listy jsou ploché, žlábkovitě prohnuté, takže voda může stékati po nich ke kořeni. V květnatém okolíku bývají drobné cibulky rozmnožovací. Cibulky mají štiplavou chuť a ostrý zápach, který pochází od zvláštního oleje. Kvete v červenci a v srpnu a pěstuje se v zahradách pro kuchyň.
Česnek chová v sobě sirnatý, ostrý etherický olej, jenž dráždí ústroje zažívací, dýchací a ledviny (žene na moč); prospívá však jenom v malé dávce, ve větší působí obtíže. Zejména škodí osobám krevnatým a souchotinářům. Za starodávna doporučován byl česnek proti škrkavkám a roupům, proti nimž dává se dosud odvar česnekový do klystéru.
Upečený česnek přikládá se na vředy, aby změkly. Česneková polévka jídá se podnes před léčbou tasemnice.
Ohluchl-li někdo po silném nastuzení, vytlačí se šťáva z česneku na kousek vaty, která strčí se pak do zvukovodu (na kraj do ucha). První den obnoví se tato asi 6kráte, načež kůže se zanítí, zčervená a loupe se. Hluboko do ucha nemá se však vata strkati, aby se nezanítil i bubínek.
Čerstvá šťáva z česneku přikládá se také jako náplast na bolesti rheumatické.
T. I. 2.
Galéria obrázkov
Obrázok
