(vachta trojlistá, třílistník, bobrek, hořký dětel, brukvorec, trojice vodní, Menyanthes trifoliata, Bitterklee) roste ve stojatých vodách a bařinách, má listy 2řadé z plazivého oddenku, dlouhořapíkaté, trojené, květy na hroznech dlouhostopkatých s korunou načervenalou, bělovousou; prášníky fialové. Kvete v květnu a červnu, sbírá a suší se v srpnu.
Hořký jetel obsahuje v sobě hořčí, jež povzbuzuje zažívání, čistí krev a oběh její urychluje, ve všech chorobách zažívadel; rovněž moří hlísty, upravuje stolici a rozhání nashromážděnou v těle vodu, kdo je stížen vodnatelností břišní.
Předkové naši užívali hořkého jetele s úspěchem i při rozmanitých otocích, vředech a zraněních. — Zvláštní léčivost hořký jetel osvědčuje při chorobách ledvin a měchýře močového. Katar měchýře močového zatvrdí se tak, že lze jej vůbec prostředky vědeckého lékařství nadmíru ztěžka a to i v nejpříznivějším případě jen dlouhým léčením vyléčiti.
Z usušeného hořkého jetele upravíme si buď thé nebo kapky. Thé upraví se takto: Do vařící vody (asi 1/4 — 1/2 litru) hoď hrst usušených lístků, hned s plotny odstav a po 10 minutách proceď. Tři lžíce tohoto thé najednou vypíti, dostačí úplně. Toto pij zejména při nadýmání a po požití těžkých jídel; kapky z hořkého jetele prokáží ti dobré služby při nastuzení, a vodnatelnosti, šťáva při chorobách ledvin a měchýře, horečce a vodnatelnosti.
Při nastuzení a chorobách z něho vzniklých, stačí denně 8 — 10 kapek na cukr nebo na lžíci vody; při vodnatelnosti vezmi 20 kapek až kávovou lžičku. Thé z hořkého jetele sesílíš ještě pelyňkem a zeměžlučí při špatném trávení a sesláblém žaludku. Sušené listy hořkého jetele nakládají se do žitné kořalky a likér ten prodává se pode jménem „hořká“.
Sušené listy roztlukou se také na prášek a tak se užívají.
Šťáva vytlačuje se z čerstvých listů na jaře.
V zemích, kde je málo chmele, nahrazují ho hořkým jetelem při vaření piva.
Z listů vařených a vymačkaných dělají barvu pro malíře a barvíře.
T. XVII. 65.
Galéria obrázkov
Obrázok
