(zahradní, Salvia officinalis, Salbei) má lodyhu dole dřevnatou, větvičky a mladé listy šedoplstnaté, podlouhlé, svraskalé a silně vonné, koruny fialové. Pěstuje se v zahradách; kvete v červnu a červenci. Květů se v lékařství neužívá, pouze natí a listů, jež nutno sbírati, než-li rostlina rozkvete.
Nať a listy chovají v sobě silici a tříslovinu; odvar šalvěje pijí proti velkému pocení, jež tělo vysiluje.
Šalvějí čistíme zuby, žaludek, střeva, ledviny, zaháníme vředy, hojíme rány, léčíme záněty v ústech (mandlí, dásní, čípku) atd. K odvaru či na thé béře se 1 deka listů na 20 deka vody.
V lékárnách prodávají šalvějový olej a kapky. Šalvějové listy potřebují se hojně v kuchyni.
T. IX. 36.
Galéria obrázkov
Obrázok
