(máta pepřová, koření větrové, nána, Mentha piperita, Pfefferminze) mívá lodyhu i listy lysé, podlouhlé, nebo kopinaté, s dlouhým řapíkem. Je to bylina mnoholetá, až půl metru vysoká, kvete od června do srpna a pěstuje se v zahradách, někde i na poli.
Listy a nať silně voní, chuť mají kořennou, s počátku zahřívající, pak chladící, což pochodí od mentholu, který obsažen jest v jejich etherickém oleji. Pročež máta peprná hojně se pěstuje a pro její dobré vlastnosti užívá se jí ku zmírnění bolesti v podobě cukrovinek, listů, vody, oleje, líhu, náplasti. Thé z usušených listů mátových podporuje zažívání, pije-li se ráno před snídaní a po večeři šálek.
Kdo je sesláblý po nemoci, nebo trpí silným tlukotem srdce, často zvrací, beř denně ráno a večer na špičku nože prášek ze suché, roztlučené máty peprné. Komu páchne z úst, pij thé mátové, uvařené v polovici vína a v polovici vody, po několik dní 1-2 šálky.
Kdo strádáš chrlením krve, připrav si mátový odvar s octem a užívej ho po kávových lžičkách.
Bolesti v podbřiší zaženeš pitím teplého odvaru máty, vařené v mléce.
Máš-li silné bolení hlavy, ovaž si čelo, po případě celou hlavu, listy mátovými a brzy pocítíš úlevu. — Mátu se šalvějí a pelyňkem pijí proti lišeji. Olej mátový zahání bolesti čivní (nervové), křeče, migrénu a bolení v uších.
T. XI. 41.
Galéria obrázkov
Obrázok
