(hořký kořen, tolič, postřebenec, Gentiana lutea, Gelber Enzian) má až metr dlouhý, tlustý kořen, uvnitř žlutý, lodyhu přímou, vysokou, pruhovanou a dutou. Spodinové listy jsou řapíkaté, široké, vyšší listy bez řapíku, nejhořejší jsou nejmenší. Kalich vejčitý, bledě žlutý, na vršku dvoj- až třízubý. Květy jsou na konci lodyhy v přeslenech.
Roste v půdě vápenité, na horských lukách alpských, u nás na Šumavě a v Krkonoších. Kvete v červenci a srpnu.
Někdy dávají hořcový kořen do piva místo chmele, nebo nakládají do čistého líhu nebo do samožitné, aby měli žaludeční kapky.
Hořký kořen podporuje zažívání při špatném trávení. Tlačí-li tě v žaludku těžký pokrm, nakap do lžíce vody několik kapek a vypij. Za hodinu po případě to opakuj.
Nemáš-li kapky, vař kořen asi půl hodiny a pij ten odvar.
Hořec žlutý doporoučí se při mdlobách, křečích, nadýmání a plynech, jakož i proti červům u dětí.
T. XII. 45.
Galéria obrázkov
Obrázok
