(prha horská, matonice, koření šlakové, šafrán vomanový, Arnica montana, Wohlverlei) má lodyhu vysokou, jednoduchou, s 2 páry vstřícných listů, nebo nad prostředkem vidlicovitě rozvětvenou. Ostatní listy u oddenku na zemi rozložené tvoří růžici. Květy jsou veliké, barvy žluté, nebo pomerančové.
Prha roste u nás hojně v horách na Šumavě, v Rudohoří, Krkonoších, na Českomoravské vysočině. Kvete od června do srpna, kdy květ se sbírá pro lékárnu i pro domácí potřebu; kořen z jara a na podzim. Květy a kořen obsahují zvláštní hořkou látku, trpkou tříslovinu a etherický olej.
Odvaru z květů pijí při vnitřních bolestech, zimnici, horečce, ochrnutí údů, kataru měchýře močového, slabém trávení, křečích žaludečních a oční mlze. Béře se 1/2 až 1 deka květů na 40 deka vody, a spaří se jako čaj, odstaví a pije se několik dní vždy šálek denně. Tohoto odvaru šálek denně mají píti zejména kdo trpí padoucnicí a mrtvicí. Odvar z kořene, který obsahuje více třísloviny, pijí při průjmu i proti choleře. Někdo vaří déle kořen, načež přidá k tomu trochu květů a nechá je chvilku povařiti. Z květů připravují také výtažek proti rheumatismu a pakostnici; béře se na lžíci vody jen několik kapek výtažku.
Prášek z roztlučených květů užívá se s cukrem nebo medem; prášku 1/4 až 1/2 ctgramu asi třikrát denně.
Venkované nakládají usušené květy a rozkrájený kořen do žitné kořalky a prhovinu tu berou k mazání a namáčejí v ní plátěné obkladky při pohmoždění, zranění, zvrtnutí, podlitinách, zkrátka při zevnějších úrazech. Prhovina staví krev a hojí rány. Také však náčinky arnikové tiší nervy a bolesti nervové. Vnitřně užívej prhoviny opatrně; na lžíci vody stačí 1 — 2 kapky výtažku arnikového.
T. VI. 20.
Galéria obrázkov
Obrázok