(Dancus carota, Möhre) má kořen tuhý, vřetenovitý a sladký, lodyhu chloupky porostlou, listy 2 — 3krát zpeřené a lístky peřenosečné; drobné žlutavě bílé květy v okolících. Kalich je zakrnělý. Po odkvětu vyvine se ze semenníku dvojnažka t. j. plod, jenž při uzrání uschne, a rozdělí se ve dvě jednosemenné, ježaté tvrdky.
Mrkev roste u cest, na mezích a lukách divoce, leč v zahradách pěstuje hojně se pro dužnatý, sladký kořen. Kvete od června do srpna.
Kořen mrkvový přidává se jako zelenina k masu, vaří se jako příkrm, upražený nahrazuje kávu, nebo se přidává do cikorky.
Také se z mrkve dělá syrup proti kašli a neduhům prsním. — Děti, jež mají škrkavky, ať jedí ráno na lačný žaludek syrovou mrkev. Vředy, které se rozežírají, léčí někde náplastí z utlučené nati mrkvové a medu.
Když v zimě a časně z jara selky a mlékařky mají bledé máslo, co dělají? Roztrouhají syrovou mrkev, vytlačí z ní všecku šťávu, a tu zpracují do másla, aby bylo pěkně žluté, jako bývá pravé přírodní v létě.
T. XIX. 79.
Galéria obrázkov
Obrázok
