rostou na keři, jenž slově ostružiník a má krátký, tlustý oddenek, z něhož vyhánějí přímé, oblé a dvouleté větve. V prvém roce nesou tyto lodyhy pouze listy; teprve ve druhém roce vznikají z nich vrcholíky bílých květů. Plod — malina černá neboli ostružina — jest z počátku červená a v srpnu u nás zčerná.
Ostružiník roste v lesích, na mýtinách, zpravidla hojně pospolu; pěstuje se také v zahradách. Čerstvé ostružiny jedí se k osvěžení; šťáva z nich dává se na pečivo (vdolečky) nebo do pečiva.
Nezralé a sušené upotřebují se proti průjmu. Nať a listí vaří se a odvaru užívá se proti krvotoku, průjmu nebo za kloktadlo při bolení krku, zánětu mandlí. Odvar z kořene je prostředkem počisťujícím a žene na moč.
Listí malinové a ostružinové vařeno v louhu barví vlasy na černo. Tak prostým způsobem připravuje se dobré barvivo na vlasy, a prodává se lidem nesvědomitým za drahý peníz.
Ostružníku podobný je ježinník, jehož plody nezralé a sušené slouží proti průjmu. Listí, květu a ovoce lze užiti uvnitř i zevně jako odvaru i obkladku, jenž mírní horkost. Proti vyraženinám a lišejům radí se pití thé ježinníkové z listí sušeného a mladé nati rovněž sušené. Večer uvaří se v půl litru vody hrst tohoto listí z mladé nati, nechá se státi přes noc a ráno se pije.
Šťávou ostružin natíráme kůži, bychom zahnali vyraženiny a rozličnou ostrost krve.
Dřevo a listy ostružinové vaří se a nad tím napařují si naši venkované oteklé nohy.
Z toho všeho je zřejmo, jakou zásobárnou a nevyčerpatelnou lékárnou je příroda tomu, kdo si jí jen trochu všímá.
T. XVI. 63.
Galéria obrázkov
Obrázok