(Vitis vinifera, Weinrebe) jest keř s dřevnatým, popínavým pněm a s listy 3 — 5-laločnými, zubatými, vespod plstnatými. Proti nim stojí rozvětvené úponky, jimiž réva na tyči se zachycuje. Květy má malé, neúhledné, v hustých latách (květenstvích). Plodem jsou šťavnaté bobule v hroznech; pojídají se buď čerstvé nebo sušené jako hrozinky (malým říkají korintky, velkým sultánky), nebo se z nich lisuje víno dle barvy bobulí — červené nebo bílé. Z jader bobulových tlačí se olej. Z kvasící šťávy vytlačené z bobul odlučuje se droždí, z něhož se dělá silná kořalka „koňak“. Dříví révové, spálené na uhlí, dává čerň knihtiskařskou a modrou barvu. Čerstvé hrozny slouží k léčení, zejména při zácpě a žloutence. Léčba hroznová záleží v tom, že asi po 4 týdny požíváme denně čerstvé, zralé hrozny ve větším množství. Leč chudokrevní nesmí se tak léčiti.
Šťávy z mladých výhonků révových užívali dříve proti úplavici; šťávy z odříznutých na jaře prutů proti kameni. Zevně natíral se tou šťávou lišej a chrásty. Odříznuté pruty se spálily, z popele udělal se louh a tím natírali si lidé nečistou kůži.
Galéria obrázkov
Obrázok
