(Humulus lupulus, Hopfen) má mnoholetý kořen, lodyhu až 10 metrů vysokou, otáčivou, listy vstřícné, 3 — 5laločné, květy samičí v latách, dílčí v šiškovitých jehnědách.
Planě roste ve plotech a křovinách, a pěstuje se ve zvláštních chmelnicích, do kterých se však zasazuje pouze chmel s květy samičími. Ku každé sazenici zarazí se do země vysoká tyč, kolem které chmel se otáčí, vždy od východu k západu. Šiškovité jehnědy samičích květů skládají se z velikých listenů blánovitých, jež zastávají plody. Tyto listeny, jakož i plody jsou pokryty vonným, pryskyřnatým, lepkavým práškem, který o sobě obsahuje hořkou látku, zvanou lupulin, jenž přidán do piva, dodává mu zvláštní, kořenné chuti a chrání ho před rychlým zkysáním. Jakmile šišky počnou žloutnouti, uřízne se rostlina blízko u země, tyčky se vytáhnou, šišky otrhají, usuší a dobře uschovávají. Nejlepší chmel je u nás kolem Žatce a Rakovníka.
Mladé pazoušky chmelové skytají z jara dobrý salát (chmeláček) a z lodyh dělají provazy; vlákna z nich jsou totiž dosti pevná a spřádají se jako konopná.
V lékařství potřebuje se odvar z chmelových hlaviček proti vodnatelnosti, špatnému zažívání, a obtížnému močení; 5 — 30 gramů hlaviček na 200 — 400 gr. vody; toho pij denně 2-3 šálky.
Hlavičky vaří se také ve víně, procedí a odvar ten pijí proti žloutence.
T. XXII. 89.
Galéria obrázkov
Obrázok
