Kneippův herbář

kopinatý, špičatý (celník, jazyk psí, beranní, ranocel, skorocel, babka, Plantago lanceolata, Spitzwegerich) má stvol hranatý, rýhovaný, listy podlouhlé, špičaté, celokrajné, 3 — 7žilné. Pouzdra tobolky jednosemenná, kraj koruny nahnědlý, nitky bělavé, prášníky žluté. Bylina mnoholetá; kvete od dubna do září. Roste v sadech, u cest, na polích i lukách. Sliznatá semena zobe ptactvo.

Vedle jitrocele špičatého jest ještě jitrocel větší a prostřední; v lékařství doporoučí se především špičatý. Používají se kořen, listy a šťáva z nich vytlačená. Při menším nebo větším poranění (říznutí), nakapejme rychle do rány šťávu jitrocelovou, již z čerstvých listů jsme vytlačili. Pak smočme čistý kousek plátna v této šťávě a ovažme jím ránu. Učiníme-li tak 2 — 3krát za den, zacelí se rána brzy a obyčejně bez horečky. Dostaví-li se však horečka po zranění, tu ať pacient vypije 3 — 5 lžic šťávy jitrocelové. Účinek bude tím jistější, povaříme-li buď zelené nebo sušené listy jitrocelové na způsob thé 3 — 5 minut ve víně a odvar dáme nemocnému vypíti; tím zaženeme horečku ještě dříve.

Horečku vůbec zapudíme, zváříme-li ve víně usušené listy a kořeny jitrocelové a dáme nemocnému z rána na hladový život a večer koflík odvaru vypíti.

Pijeme-li 2-3 týdny denně z rána 1 — 6 lžic jitrocelové šťávy, rozpustíme i vyměsíme tím zhoubné látky uvnitř těla nahromaděné; jest tedy šťáva tato výtečným počisťovadlem krve.

Stůně-li někdo dnou, nechť svaří si každé ráno 8 — 12 lžic roztlučeného jitrocele s kávovou lžičkou medu po 5-6 minut a vypije to na hladový žaludek. Učiní-li tak po několik neděl, tu jedovatina se rozpustí, vyměsí a trapná choroba vezme záhy za své.

Ovážeme-li otok způsobený buď úderem neb rozmáčknutím čistým klůckem ve šťávě jitrocelové smočeným a to několikráte opakujeme, opuchlina splaskne záhy.

Kdo má hlísty (škrkavky) v těle, ať pije z rána na hladový život 5-6 lžic šťávy jitrocelové, a nechť teprve za 3-4 hodiny snídá; učiní-li tak po 10 — 12 dní, zbaví se snadno nemilých cizopasníků.

Kdokoliv jest pokousán psem, kočkou, nechť jen řádně a co možná hned vymyje si ránu šťávou jitrocelovou a ováže ji klůckem v této šťávě smočeným. Hryznutí buď si sebe více znečištěno, zahojí se touto šťávou velmi záhy. Kdyby však u pokousaného dostavila se horečka, nechť pije denně ráno a večer 4 — 6 lžic této šťávy. Pochodí-li rána od vzteklého psa, tu třeba, než-li přijde lékař, s ranou zacházeti podobně i užívati šťávy způsobem právě naznačeným.

Kdokoliv buď nastudiv se nebo po jídle a nápoji pociťuje prudké bolesti v životě, nechť natře si tělo šťávou a záhy pomůže si od choroby.

Kdokoliv se obává, že chřadne souchotěmi neb úbytěmi, nechť pije 3krát za den koflík thé jitrocelového. V létě pak ať užívá po několik neděl šťávy, jak byli jsme svrchu pověděli a zhostí se této choroby.

Kdo má oči zanícené a zardělé, nechť vymývá si je 3krát za den šťávou jitrocelovou a bude sproštěn zla tohoto.

Komu nohy tuze rychlou nebo tuze povolnou chůzí buď se rozbolavějí nebo naběhnou, nechť ováže si je čerstvými listy jitrocelovými, které pohltí horkost a otok rozeženou.

Klůcek smočený v šťávě jitrocelové a v noci kolem krku ovázaný, zbavuje bolesti v hrdle.

Kdo vyplivá hodně krve, ať zvaří jitrocel v dobrém octě vinném i pije každé čtvrt hodiny 1-2 lžíce tohoto odvaru; krvácení pak ustane za nedlouho.

Pijeme-li ráno a večer po 10 — 12 dní koflík thé jitrocelového, vyčistíme si zahlenovaná prsa.

Jitrocelová šťáva. Že tato šťáva je výborným lékem proti kašli, zejména u dětí, je známo. Proto chopil se jí také již průmysl a do obchodu přicházejí rozličné jitrocelové přípravky (bonbony), jež valné ceny nemají. Nejedna matka chtěla by si však šťávu jitrocelovou uchovati na dobu zimní, ale neví jak. Tak jí to zde povíme, dokud je ještě dosti jitrocele špičatého v našich zahradách. — Natrhej si košíček listí jitrocelových, očisti je (omyj rychle vodou), nech trochu uschnouti — asi hodinu — načež rozřež listy tak, jako se krájí tabák na drobno. Pak vezmi vždy hrst toho, dej do plátenka a potluc trochu, načež šťávu z toho vytlačuj do nádoby. — Až budeš míti šťávy asi půl litru, vezmi zrovna tolik čistého medu, dej vše (šťávu i med) do hliněného hrnce a nechej to nejdéle půl hodiny vařiti na plotně, chvílemi tím míchaje. Po půl hodině přelej to do skleněných nádob, dokud je to teplé, zavaž nádobu nahoře papírem a máš výborný lék domácí na celou zimu. Jakmile počnou děti kašlati, dávej jim denně z toho několik lžic.