(žahavka, prhlinka, Urtica dioica a urens, Brennessel) má čtyřhrannou lodyhu, vstřícné listy a drobné zelené květy v klubíčkách na převislých větévkách úžlabních. Prášníkové květy mají čtyřčetné okvětí a 4 tyčinky, jež s počátku jsou ohnuty dovnitř. Leč po východu slunce při suchém větru vymršťují se a prášek pylový přenáší se na rostlinu pestíkovou. Květy pestíkové mají okvětí ze 2 lístků a 1 pestík, jenž dozrává v nažku obalenou vytrvalým okvětím. Roste u cest, zdí, plotů a na rumištích; kvete od června do září. Lodyha obsahuje vlákna, jež možno spřádati v niti a dělati plátno — kopřivky.
Lodyha i listy jsou posety žíhadly; dotkneme-li se jich, vbodne se křehká špička jejich do kůže, ulomí se a ze žíhadla či štětinky prýští se pak palčivá šťáva do rány, načež kůže pálí a naběhne. Malé pazoušky kopřiv jsou pící housatům, zde onde jich požívají také lidé jako zeleninu či špenát.
Thé z listí a nati čistí krev; odvar z kořene kopřivy denně pitý, léčí vodnatelnost, bílý tok, zahlenování prsou a plic. Kdo máš záduchu (těžký dech), dej si prsa i záda posekati čerstvými kopřivami; rovněž i místa, kde tě trápí hostec (rheumatismus). Šťávy z čerstvé kopřivy vymačkané užívá se proti chrlení krve, zlaté žíle a proti močení krve. Krvácíš-li z nosu, vtahuj šťávu tu do nosu a hned přestane krvácení. Koho souží vyrážka na těle, jez knedlíky, neb oukrop z kopřiv. Komu padají silně vlasy, omývej si hlavu výtažkem z kopřiv sušených a do vinného octa delší dobu naložených. Šlehání čerstvými kopřivami prospívá i při ochrnutí ruky, nohy atd.
T. I. 1.
Galéria obrázkov
Obrázok
