(Betula alba, Weissbirke). Je to u nás známý a dosti rozšířený strom, dosahující 30 — 50 stop výše, s korou bílou, hladkou, v tenkých blánách se loupající; listy jsou řapíkaté, trojhranné nebo kosočtverečné, přišpičatělé, dvakrát pilované, z mládí lepkavé, pýřité, později lysé, jasně zelené a lesklé.
Květy samčí mají okvětí jednolupenné, šupinovité, nažky jsou dvoukřídlé, šišky válcovité a šupiny jejich blanovité.
Roste v Evropě a v Asii, v podnebí mírném i studeném, u nás nejvíce po různu a v menších, světlých hájích, v severní Rusi však najdeš celé pěkné lesy břízové.
Dříví bílé, pevné a tuhé, hodí se dobře na práce kolářské, soustružnické a sekernické. Také dělá se z dříví březového uhlí ku kreslení a kopt na čerň knihtiskařskou. Pruty březové rozřezávají se na obruče nebo skrucují na houžve. Sedátka v sadech bývají také z kolů březových urobena. Ratolesti březové svazují se v košťata nebo slouží za metlu na děti. Větvemi a stromky s mladým listím o svátcích májových a o Božím Těle zdobí se oltáře a obydlí.
Listí březové jest dobrou pící pro ovce a slouží s kamencem ku připravování zelené barvy a s křídou žluté barvy. Pupeny jsou dobrým zobem tetřevům. — Kůra slouží na severu k pokrývání střech, také z ní dělají střevíce; z vnější kůry dobývá se olej či dehet, jenž slouží k vydělávání kůže juchtové a dodává jí zvláštního zápachu. Vnitřní kůra obsahuje tříslovinu.
Na jaře vytéká z kůry březové z navrtaných míst hojnost čisté tekutiny — březovice, — jež obsahuje asi 2 % hroznového cukru. Ze šťávy té připravuje se zvláštní druh vína a ocet.
Ale bříza má i v přirozeném lékařství svou důležitost; chce-li dívka zahnati pihy, omývá si březovou vodou líce. Koho souží lišej, vyrážka, kaménky v měchýři a ledvinách, dna a zlatá žíla, pije z jara březovici, má-li příležitost někde navrtati břízu. Při strupech na hlavě omývá se březovicí hlava. Listí březové, svařené na thé, prospívá při hostci a dně, vodnatelnosti, vyrážce, zaražené menstruaci atd.; na litr vařící vody vezmi plnou hrst suchých, rozřezaných listů březových a nech to as deset minut vařiti, načež pij to po celý den dle libosti, nikdy však najednou. Přestaly-li se někomu po nastuzení potiti nohy, ač se dříve silně potily, nasbírej si do pytle březových listí čerstvých, ne však mokrých, načež strč do pytle nohy, zahrab je do listí a pot se brzy dostaví. Trpí-li někdo hostcem, dnou nebo vodnatelností a má-li březový les po ruce, natrhej si v létě v něm hojně listí, naházej někde na výsluní do příkopu, načež zahrab se dobře do listí, abys až po krk byl pokryt, a přijdeš brzy do potu. Až se řádně vypotíš, spěchej k blízkému potoku a celý se studeně omyj, načež bez utření as 3/4 hodiny se procházej. Podobnou lázeň pro pot možno bráti i v dosychající kupě sena.
Z mladých pupenů březových destilují na Rusi březový olej, jehož někde užívají vnitřně proti rheumatismu, dně, zimnici, zlým vředům, hlístům (škrkavkám) a zevně k mazání proti lišejům a vyrážce. Také míchá se olej březový se sádlem a touto mástí natírají se mnozí ráno a večer.
T. XVII. 67.
Galéria obrázkov
Obrázok
