(Rumex acetosa, Sauerampfer), má lodyhu vysokou, uzlinatou a rýhovanou, listy střídavé, nahoře přisedlé, dole řapíkaté. Palisty srostlé v botku, jež objímá lodyhu. Okvětí má 6lupenné, 6 tyčinek, trojhranný plod (nažka). — Květy drobounké, červeno-zelené.
Roste na lukách a úhorech; kvete od května do července. Listy a lodyha obsahují kyselinu šťavelovou, proto šťovík dosti příjemně nakysle chutná.
Mezi prvními jarními bylinkami roste šťovík, jehož rády dítky vyhledávají a na něm si pochutnávají. V domácnostech požívá se jako salát. Jako z kopřiv, tak i ze šťovíku dělají se knedlíky, ovšem, že mouka k tomu vzíti se musí. Pokrmy takto upravené mají chuť dobrou a jsou zdravé. — Zvláště potrava taková slouží dobře nemocným; čistí krev a zlepšuje šťávy žaludeční. Šťovík doporučuje se těm, kteří následkem pokaženého žaludku nemají chuti k jídlu. Vnitřní nemírná palčivost, která pochází ze žaludku, hojí se výborně thém šťovíkovým. Těm, kteří měli vředy v ústech, nebo v krku, doporučoval Kneipp šťovíkový odvar anebo šťávu ze šťovíku, s medem smíchanou a svařenou.
Šťovík ve víně uvařený tiší bolesti v životě a žene na moč. Proti kurdějům jest šťovík lékem výtečným. Jak snad známo, kurděje mají původ v pokažené krvi; dásně nabíhají a hnisají. Šťávou šťovíkovou třou se dásně.
Jsou-li nohy bolavé, zvláště u starších lidí, tu přikládají se listy šťovíkové, které mírní bolest. Dále jest šťovík vydatným lékem proti svrabu; když takto nemocný bolavá místa si rozdrápal, vymývají se rány odvarem šťovíkovým. Odvar ze šťovíku dobře působí jako kloktadlo, pak na tvrdé vředy, aby změkly; i rány otevřené dobře jím vymývati.
Někde odvarem šťovíkovým zahánějí i lišeje.
T. XVIII. 70.
Galéria obrázkov
Obrázok
