(Triticum vulgare) liší se od žita tím, že má klásky 3květé, plevy široké a obilky (plody) žlutohnědé. Seje se na podzim i z jara a daří se jen v dobré půdě střední a jižní Evropy. Kvete v červnu.
Zrna pšeničná dávají krupici a bílou mouku na koláče a jemné pečivo; rovněž i slad na pivo „Ale“ v Anglii. Z mouky pšeničné dělá se škrob a maz.
Ze stébel pšeničných pletou v Italii klobouky. — Kdo stůně úbytěmi, rozdělá pšeničnou mouku pivními kvasnicemi a dává si tím těstem natírati žíly.
Spařené pšeničné otruby přikládej si v pytlíčku plátěném na břicho, máš-li v něm bolesti. Rekonvalescentům po těžké nemoci dává se píti odvar z pšeničných otrub. V litru vody vaří se plná hrst otrub asi hodinu, pak se to scedí, osladí medem neb cukrem a pije vlažné nebo studené dle libosti.
T. XVIII. 71. a 72.
Galéria obrázkov
Obrázok
