ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

(Slovenské noviny, 1852, čis. 135 z 13. nov.)

Spomněli jsme w čísle těchto listů 132, jak prospěssné by to bylo pro tělesný i dussewní dobrobyt obecného lidu nasseho, kdyby se w každé wětssí obci malá domácí spořitelna zřídila, w kteréby člowěk, w čas nutné potřeby, několik zlatých na krátky čas wypůjčiti mohel. Dodali jsme i to, že zřízení takowých spořitelnic, kdyby se toho wel. duchowenstwo s předstawenými obci zaujalo, žádných těžkostí nemá.

Ku doswědčení slow nassich a ku dokázání toho, že se podobné spořitelnice w každé wětssí obci ustanowiti a při chatrném ustáwání sprawowati dají: sdělíme tu náwrh ústrojnosti takowé spořitelny, s tím dodatkem, že to jen práwě náwrh jest, a tak že kdyby kdo něco lepssího nawrhnul, ani nejmenssí přednost mysslénkám nassim osobowati nechceme.

Hlawní částky náwrhu nasseho tyto jsau:

Spráwu spořitelny wedau předstawení obce, při nejbližssím dohledání c. kr. podkrajských (ochozných) úřadů.

Pero spořitelny wede, t. j. peňěžité přínesky údů zapisuje notár obce; kdeby toho nebylo, učitel, anebo jiný w písmě sběhlý, poctiwý a swědomitý muž.

Čas, ku zapisowání přínesků peněžitých ustanowený, jest každá neděle, a síce w hodinách po ranních službách božích; místo ale dům obecní, anebo sskola; na žáden pád ale krčma.

Údem spořitelny jest každý obywatel, který se zawáže, každého týdně jeden groš stříbra do společné pokladnici zložit. Každý úd dostane tlačenau knižečku, za kterau osobitně 2 grosse stříbra zaplatí; do této knižečky zapísse mu každau neděli notár spolku zložený grossík. Kdo zamesská zaplatení swého přínesku, přestane býti údem spolku a wložené grossíky zůstanau společné kasse.

Aby ale kassa spořitelny skořeji ku peněžité síle přissla, mají kromě údů jesstě i zakladatelé býti, kteří kromě toho, že swůj grossík jako jiní údowé přinásseti budau, při swém wstaupení do spolku 2 zl. stř. jedenkrát pro wssecky pády do pokladnice spolku wložiti mají.

Ani tyto dwa zlaté zakladatelů, ani grossíky údů nemohau se ztratiti; wssecky, do spořitelny zložené peníze, wydají se dědičům zemřelého úda zpátkem, a sice z úroky (interessy) 3 od sta počítajíc, za ten celý čas, který zemřelý úd w spolku setrwáwal.

Spořitelna wydáwa swé peníze na požičku za úroky zákonní 6 od sta, a sice jen na půl roku, aby se dobrodiní čím nejwíc údům dostalo. Kdyby se spořitelna peněžitě zmohla, i tento čas trwání požičky by se prodlaužiti mohel. — Co se ale welikosti summy půjčené dotýče, ona by se nejméně 10 zl. ssajn. ustanowiti měla, a požička by se wůbec jen w také summe wydáwati musela, která se skrze 10 poděliti dá, ku př. 10, 20, 30, 40 zlatých a. t. d. To by se muselo pro snadné spočtowání úroků tak ustanowit. Poněwadž totižto na rok od sta připadne 6 zl.: od 10 zlatých úroky budau 36 kr. do roka wynásset, anebo 3. kr. t. j. groš na každý měsíc. Kolikrát deset zlatých by tedy kdo w spořitelně wypůjčil, tolik grossí by mu přisslo pod jménem úroku na měsíc platit, ku př. za 60 zl. 6 grossí na měsíc a tak za 2 měsíce 12, za 3 měsíce 18 grossí a. t. d. Toto počtowání úroku by nikomu těžkosti nespůsobilo. Ostatně by se — práwě pro uspoření wssech dlauhých počtů, každý začatý, ač i nedokonaný měsíc požičky, za celý měsíc w počtech powažowati musel.

Práwo peníze wypůjčiti má každý statečný rodák, který tolik jmení má, že o nawrácení dlužoby po uběhnutí půlroku žádné pochybnosti není. Domácí obywatelé w obci mají přednost před obywatelmi sausedních obcí; mezi domácími obywately ale mají přednost údowé spolku. Známému pijanowi anebo márnotratníkowi spořitelna nic nepůjčuje, na znak opowržení pijanstwa. — Jak mnoho se komu wypůjčiti má, o tom by rozhodowal wýbor spráwy, ze zakladetelů spořitelny ustanowený.

Kdoby po půl roku dlužobu nezložil, od toho se má i hned wybrati cestau práwa, na útraty dlužníka, k čemu se i hned w obligaci dlužník zawáže.

Úroky se zkládají po předku, a sice tím spůsobem, že se z wypožičané summy při jejím wyzdwihnutí stáhnau. Kdoby si ku př. požičal na 3 měsíce 20 zl. tomu by se hned při zdwihnutí peněz připadajíci úroky, t. j. (podle tam wýsse wyswětleného zákona) 6 grossí ztáhlo. Úžerník ale nejméně groš od zlatého na měsíc žádá, a tak by se tomuto na místo 6 grossí tři zlaté od těch jistých 20 zl. na ty jisté 3 měsíce platiti musely.

No, čiby také spořitelny newymohly obecný náš lid z ruky úžerníků?

Celau ale wěc jesstě w příkladu objasníme, w některém z budaucích čísel.

*) Takowéto knižečky dal by kterýkolwěk knihár na swé útraty wytlačit, kdyby znal, že bude na ně odbyt. Formular slaupců bysme my sdělili. Pro polehčení celé práce mohlyby se i úpisy (obligacie) dati na mnoze wytlačiti, kteréby se po předku kolkem opatřiti daly: potom by se w nich jen summa dlužoby wyložila s podpisem, anebo křížíkem dlužníka. (Red.)