SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou
SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Něco o zákonech proti úžernictvu

(Slovenské noviny, 1855, čís. 94 zo 14. augusta)

Nemůžeme mlčením pominauti jednohlasnost, s kterau rakauské časopisy žádati počínají, aby zákon roku 1803, kterýž úroky (interesy) od sta na šest do roka, při hypothece pak ležících (nemovitých) statků na 5 procent obmezuje, konečně zrušen byl, a aby se ustanovení vysokosti úroků svobodnému usnesení stránek ponechalo. Hlavním důvodem rozumování jest ovšem ta, žádné pochybnosti netrpící zkaušenost, že spomenutý protiužernický zákon úžernictvu nepřekazil, ale jen k potrestání úžernictva slaužil. Při této však službě spravedlivosti i majitelům ležících pozemků při hledání a sdvihování peněz velké obtížnosti působil, jelikož na 5 procent nikdo kapitál svůj snadno nevypůjčí, když na příklad vyměněním kupecké měnky (Wechslu) pod jménem eskomptu 8 procent i více obdržeti může, což mezi obchodníky od svobodného usnešení závisí, bez toho, že by se vyšší tyto úroky eskomptu měnek za úžernictvo považovaly. Statečný tedy člověk tak řečeno jen z milosrdenstva, aneb z jiných mimořádných příčin půjčil na 5 procent na hypothece ležících statků, nebo více bylo by užernictví bývalo; i což divu, že zvláště majitelé pozemků do nesnází peněžitých upádali, ačkoli kapitály i oni k polepšení hospodářství potřebují. Musíme vyznati, že v tom všem mnoho pravdivého jest a že zákon r. 1803 nesvědomití úžerníci tisícerakým spůsobem obejíti znali; i to pravda, že kapitál v jistém smyslu také továr (kupecké zboží) jest a továr hledaný vždy jde do ceny, která se nijakým spůsobem sazbě podrobiti (limitovati) nedá; naposledy i to pravda, že by snad mnohý majitel pozemků, kdyby i na vyšší úroky kapitál sdvihnul, přece v stavě byl polepšením rozličných vrstev hospodářstva svého tolik užitku z půjčeného kapitálu vytáhnauti, že by mu to přece ku škodě neposlaužilo. A naposledy volenti non fit injuria (kto čo chce, tím se mu křivda neděje); pak-li kdo chce prodávačovi tak draho továr zaplatiti, jako tento žádá, tím se jen sám kdo kupuje, vinným stává, neboť od něho závisí: kaupiti, nekaupiti. A to také o kapitálu a jeho užití spůsobem půjčky platí. Přesvědčeni jsme, že pak-li o této záležitosti rozhodnuto býti má, i vys. vláda tak rozhodne, jako to prospěch a blahobyt celé říše vyhledávati bude.

SkryťVypnúť reklamu
reklama
SkryťVypnúť reklamu
reklama