ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

(Slovenské noviny, 1852, čís. 51 z 29. apríla)

Jedna z nejtěžssích nemocí, která dobrobyt nasseho lidu na zkázu přiwodí, jest obyčej: požičku peněžitau na záloh (Pfand) wyzdwihnauti, při které příležitosti se obyčejně hrozné úžerníctwo, zwlásstě od některých židáků, prowozuje. Chudobný člowěk, skrze náhlau nějakau potřebu přitisnutý, wezme, co má nejlepssího a zanese to úžerníkowi, prose, aby mu několik zlatíků na měsíc, na dwa požičal. Úžernik se nejprwe dá prosit, jakoby když krew chudobného lokati chce, skutek milosrdenstwa konal, až naposledy přiwolí, pod tou obyčejnou wýnimkou: aby dlužník od každého zlatého groš platil na měsíc. „Widíš Janku“, powí úžerník, „dám ti 3 zlaté na čtwrt roka, a ty mi zložíš za to 9 grossů; o neni mnoho, můžess to dat atd.“ A Janko si pomyslí, že wssak jen bude w stawě těch 9 grossů wýsse třech zlatých zaplatiti, nechá záloh tam a wyzdwihne peníze.

No rodáci! kterýkolwěk jste už raz byli w pazaurech takowého krwoloka, my wám powíme, že kdo groš od zlatého na jeden měsíc beře, 72 zl. od sta do roka wydírá, a tak tedy jedenáctekrát wíce, nežli zákonem dowoleno, podle kterého se jen 6 od sta platí. — Nech potom takýto krwolok má ku př. mezi obywatelstwem obce jen 4000 zl. ssajn. wypožičáno (a podobní hnusníci znají do swého sídla wětssí částku obce nahnat), tedy tímto spůsobem za jeden rok 2880 zl. od chudobných lidí nazbíja, kdežto by mu, zákonným spůsobem, jen 240 zl., tedy o dwě tisíc ssest set a čtyřidcet zl. méně přislauchalo. A přece se divíte, lidé boží, že takowýto krwolok potom za pár roků celau obec na žebrotu přiwede!?

Ale jsau bohaprázní úžerníci, který groš od zlatého na týden požadují, a tak 312 zl. od sta do roka berau. Jestli tedy hnusný takýto úžerník jen jedno tisíc zl. má, pod těmi wýminkami přes celý rok mezi lidem roztratěno: tedy za těchto tisíc zl. dostane 3120 zl. úroků (interessů) do roka, tedy o 3060 zl. wíce, nežli by mu zákonem přislauchalo.

No či wám wlasy nestanau dupkem na hlawě, když toto počujete? A přece tomu tak jest; samá, čistá, holá prawda; ale — smutná prawda.

Abyste tedy, rodáci! této záhubě ujíti mohli, učiňte sobě swatý slib, že nikdy menssí summy peněz pod zálohem na požičku newyzdwihnete; nebo tu, poněwadž ničeho není na písmě, úžernícký krwolok jest obyčejně před pokutou bezpečným, jeho ale peníze a bezbožné úroky ubezpečuje mu záloh. Jestli wás potřeba přinucuje, učiňte radsse wětssí požičku u statečných lidí, spůsobem obyčejným: nebo tu práwě tolik budete platiti do roka, co tam platíte na jeden měsíc, a tak na každý pád při zplácení úroků wyhráte.

Nade wssecko ale zachowejte sobě to, jestli byste již požičku na záloh obejíti nemohli, že když se 6 zl. od sta platí do roka, za jeden zlatý na měsíc nepřipadne jen čtwrt ssajnového krajcáře, a tak jestli se při zálohu na půl krajcář od zlatého přes měsíc podwolujete, již platíte 12 od sta do roka, tedy raz wíce, nežli zákon dowoluje; na čem úžerník dosti má.