Výber z článkov

(Slovenské noviny, 1852, čís. 1 z 1. januára)

Začínáme dnes nowý běh u weřejnosti žiwota.

Stojíce takto u brány tmawé, neznáme budaucnosti, mohliby sme se ku welectěnému obecenstwu nassemu s dlauhým a hlasno znějícím winssem obráceti, aby tak i od nás obyčejům starodáwným za dost učiněno bylo. A wssak se uchýlíme od obyčeje tohoto, znajíce, že dlauhost a hlasitost winssů stojí, ať mathematický wýraz užijeme, w opakowém poměru k jejich úpřimnosti. Často zajisté ty najúlísnejssí hlasy dobřepřejnosti nejméně prawdy w sobě mají; čím ale úpřimnějssí náklonnost a taužba, tím také méně slow hledá ku wyjádření swému a ssťastliwá matka w němé úpřimnosti přiwinuje k sobě milowaného prworozence, kdyžto její srdce od plnosti citů lásky a dobřepřejnosti ku swé krwi překypuje.

Na místo tedy dlauhých, cifrowaných winssů podáme welect. rodákům nassim to jediné úpřimné oswědčení: že jako dosawáde, tak i na potom swědomitě, na poli činnosti nám wykázané, k prospěchu národu nasseho pracowati budeme.

Ať si má záwist, nenáwist a zlost lidská wssecky domnělé triumfy nad nami; nám wydáwa powědomí nasse, a jistě i swědomí každého, práce nasse pozorně sprowázejícího poctiwého rodáka to swědectwi, že sme, na kolik to nasse síly a okolnosti dopausstějí, na wzdělání národu nasseho ku wsseliké občanské a lidské cnosti wůbec wěrně pracowali.

Wěrná ale práce — to chce tak boží zákon — nikdy nemůže zůstati konečně bez prospěchu; protože nám i ku zwlásstnímu potěssení a posilnění w dalssím ustáwaní nassem slaužiti budau ty přátelské, uznalost dokazující hlasy, kterých se nám během roku minulého, při wsseliké nenáwisti protiwníků cizorodních a zlosti domorodních utrhačů, nemálo za podíl dostalo.

To jediné by sme si pro budaucnost z celého srdce žádali, aby se totiž ono přeswědčení hluboce u prostřed národu nasseho rozkořenilo, že jeho wzdělanost nemůže namáháním jednotliwých mužů prowedena býti, ale že se vssetci, kterým na blahobytu národu něco záleží, ku práci mužně přichytit a každý w oboru swého působení na této wzdělanosti jeho pracowati musíme.

Že ale i weřejná činnost w nowinách jeden z nejmohutnějssích sochorů této wzdělanosti předstawuje, to tussím nebude nikdo tajiti, kdo welikau působnost dobře zřízeného tisku wůbec pozná.

Protož se také w úctiwé důwěrnosti obrácíme ku wssem přátelům národu nasseho, praktické záměry wíce, nežli wysoko létající od samého snad půwodce nesrozumené phrázyky milujícím, aby se spolu s nami ku praktičnosti žiwota národu nasseho obrátili. Nebo dokud mu tu nebude spomoženo: daremné jest wssecko mudrowání, byťby do jak pěkných, wysoko-temných, anebo hromujících slow oblečeno bylo.

Každý přípis w tomto záměru, buď w podobě úwodného článku, buď jako dopis, anebo článek „Swětozoru“ nám zaslaný, wděčně uwítáme a wel. obecenstwu podáme.

A tak s Bohém!