ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Národ náš jako i druzí národové slovanští bedlivě pozorovali zvířata, rostliny a vůbec celou přírodu a z pozorování tohoto vytvořili nejedno své přísloví nebo naučení, jež zdá se vyplývati jako výsledek z nějaké bajky slovy nevyjádřené. Z přečetných takových přísloví na doklad uvedu na př.: Když se jedna husa napije, pijí jiné všecky. Vepři když kaliště mají, na čistou vodu nedbají. Koně kuli, ana i žába nastavila nohy. By se bříza nestyděla, na kořeně by shořela atd.

Mládež s nemalou zálibou čítá povídky a bajky z oboru známé jí přírody — ať jsou to zvířata nebo věci — a naučení z nich vyplývající hlouběji vnikají v jímavou její mysl, nežli podají-li se jí prostě jako přísloví nebo průpovědi.

Původních českých bajek nemáme v naší literatuře nedostatek; téměř každý český spisovatel, který mládeži naší propůjčil své péro, od Zahradníka až po Elišku Krásnohorskou, několik, a to cenných bajek složil; avšak nikdo z nich neměl před očima českých našich přísloví a úmysl znázorniti na nich hlubokou jich pravdu a mnoholetou zkušenost našich předků. Učiniti to jest účelem této sbírky bajek.

Tyto bajky tedy liší se od ostatních tím, že vzdělány jsou — až na jednu z latiny vzatou — z většiny na základě českých přísloví. Snad některá z nich svým slovním upravením bude se zdáti spíše povídkou ze života zvířat nebo přírody nežli bajkou samou. Skládaje je měl jsem na zřeteli mládež a tu nejen poučiti nýbrž také zároveň i pobaviti, při čemž ovšem tyto bajky nemohou míti úsečnosti a říznosti obvyklých bajek zvláště Aesopových, z nichž naučení vystihnouti předpokládá často rozum a soudnost již vyspělejší, nežli bývá při mládeži. Pokud se mi to podařilo, zůstavuji jiným nade mne povolanějším znalcům psychologie mládeže; mně postačí upozorniti na nový, a to národní pramen poučení a zábavy naší mládeže na základě našich českých přísloví, jež, jak Komenský dí, jsou: „Moudrost starých předků za zrcadlo vystavená potomkům.“

Nehledejme jinde, co máme právě tak dobré a snad i lepší, poněvadž národní, u nás doma v našem lidu!