České bajky

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň Spracovávam váš hlas... , tak ako už hlasovalo 26 čitateľov.

Digitalizátori: Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Viera Marková

Sova

Nech se jak chce uhladí sova, přece neostojí podle sokola.

Sova chtěla býti sokolem. „A proč by ne?“ myslila si; „tak veliká jako sokolové také jsem, ba i větší než někteří z nich. Silou tělesní a chytrostí duševní také se jim vyrovnám. Jen ten škaredý zevnějšek, to špinavé peří mně škodí a v očích sokolů snižuje.“

Po těchto slovech umyla se v čisté vodě co nejdůkladněji a každé své pírko zobákem probravši upravila se, jak věděla nejlépe.

Takto jsouc vyšňořena sova přiletěla k sokolům a nabídla jim svou službu.

Sokolové ji přijali a hned s sebu na lov vzali. Kdežto sokolové do nedozírné výše se vznesše, jako šipka na kořist svou se vrhali, sova nevysoko nad zemí poletovala, nemohouc za dne snésti žhoucího světla slunečního, a za sokoly pozadu zůstávala. Konečně po lovu sokolové snesli za kořist koroptve a holuby, sova — myši a krtky.

Vidouce to sokolové řekli: „Šat není všecko; kdo chce mezi pány obstáti, musí k tomu také míti duševní přednosti, kterých ty, sovo, nemáš.“

České bajky

Sova

O autorovi

Obsah diela