SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou
SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Myslivecký pes a srna

Myslivec měl v zahradě ochočenou srnu, která za ním pobíhala a přítulně z jeho ruky pojídala pamlsky. Brok, pes myslivecký, této přízně jí záviděl a ubližoval jí, kde mohl.

Srna všecka příkoří trpělivě snášela a raději se Brokovi daleko s cesty vyhnula.

Než přece myslivec toto nepřátelství Brokovo k srně spozoroval, Broka plísnil, ba, nezmění-li se, i notným výpraskem mu pohrozil. Ale marně; za první příležitosti, když Brok se nepozorována domníval, beze vší příčiny vyřítil se na srnu a kousl ji do nohy.

SkryťVypnúť reklamu
reklama
SkryťVypnúť reklamu
reklama

Tu myslivce přešla shovívavost; vzav karabáč Broka na zasloužený trest k sobě povolal. Třesa se Brok na celém těle, po všech čtyřech k myslivci se plazil, jsa strachem téměř bez sebe.

Jak to uviděla srna, k myslivci přiskočila a postavivši se před Broka, obrátila smutně veliké své oko na myslivce, jakoby za svého nepřítele prosila.

Jejími prosbami myslivec dal se pohnouti a odkládaje karabáč, pravil Brokovi: „Za tebe, svého nepřítele, srna prosí, majíc lepší srdce nežli ty. Že máš tentokráte trest odpuštěn, za to poděkuj se srně, jíž stále ubližuješ.

SkryťVypnúť reklamu
reklama
SkryťVypnúť reklamu
reklama

Srna radostí si poskočila, a Brok všecek jsa zahanben, provázel ji z pozdálí na pastvu.

Od té doby Brok a srna byli nejlepšími přáteli.

* * *

Dobrodiním z nepřítele přítele si často získáš.