ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Myši sešly se v jedné zastrčené stodole ke společnému rokování. Nejstarší z nich povstala a takto mluvila:

„Lidé vypravují svým dětem bajku, kterak jedna myš neuposlechnuvši rady matčiny, pro vnadu do pasti vlezla a se chytila; k tomu dodávají naučení, s jakou jest záhubou, neuposlechne-li mladší rady staršího a zkušenějšího. Ale lidé při tom zamlčují, že to byla myš hloupá, jakých některá při naší četné myší rodině vždy se naskytuje.

To já jsem chytřejší a na lidi jsem vyzrála. Blázen, kdo věří, že lidé, naši nepřátelé, nám něco dobrého přejí; kde pamlsek pro nás, past je a nástraha lidská; musíme tedy my myši býti chytřejší a opatrnější, nežli lidé jsou. Vidím-li nalíčenou past, nestrčím tam hned svou hlavu, nýbrž vzavši do úst kousek dřeva, šťárám jím na vnadě. Tu buď past spustí a spuštěna jsouc nebrání nám chutné slaniny, anebo nespustí, a potom také sebou nehne, i když náš zoubek na nalíčeném pamlsku si pochutnává. Vidíte na mně, že při této své chytrosti jsem sestárla a dobře na světě se měla. Z přátelství okáži vám, jak to dělám. Zde jest past na nás nalíčena a tam kousek dřeva.“

Po těch slovech vzala dřívko do úst a nedbajíc toho, že tato past jinak jest zřízena nežli dřívější jí známá, chutě do otevřených dvířek vklouzla.

Prask! podlaha v pasti se obrátila, druhým svým koncem otvor zastrčila, a myš byla chycena. Leknutím myši zasvištěly, a nejzkušenější z nich pravila: „Kdo si příliš mnoho troufá a nad svůj rozum se odvažuje, svou záhubou to odpyká.“

* * *

Bajka tato líbila se dětem a všecky slíbily otci, že si ji zapamatují a dle ní budou se v životě říditi. Otec zamysliv se pohlédl na nejstaršího syna, který se učil kupectví, a pravil: „I v obchodě a zvláště na burse jsou nalíčené pasti; chytají se v nich nejen nezkušení lidé, nýbrž i vyspělí chytráci. Ještě šťasten, kdo přílišnou svou troufalostí ztratil jenom jmění, které prací a spořivostí vždy lze získati; hůře jest na tom ten, kdo do bursovních pastí upadnuv, přišel o čest, ba i o život, již, jsouce ztraceny, nedají se nahraditi. Protož, synu můj, nerozumně jedná, kdo si myslí, že v obchodě jest chytřejší všech ostatních; několikráte výpočet jeho se mu snad podaří, jednou nepodaří, a jmění a čest jeho jest navždy ztracena.