ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

„Paní kmotro!“ vlčice kdysi pravila lišce, „vy lišky máte proti nám vlkům pohodlnější živobytí. Vy se zmocníte své kořisti chytrostí a lstí a při své krádeži všem lidským výmyslům a nástrahám dovedete se vyhnouti. My vlci živíme se mocí a násilím, a tu někdy při naší práci člověk kyjem nás ubije anebo zastřelí. Já už jsem na učení stará, ale moje děti od tebe a tvých chytroušů mnohému by se naučily. Prokaž mi to přátelství a vezmi mé děti ke svým do učení. Vše vlčí pokolení bude tobě za to vděčno a nejlepší kus, který chytrostí od tebe naučenou ulovíme, na důkaz své uznalosti složíme k tvým nohám.“

Liška usmívajíc se pravila: „To tak! vlci a býti vděčni! Kdybych vás naučila své chytrosti, tož byste mně, jsouce silnější a hltavější, nežli jsem já, nejkrásnější kousky před hubou urvali a na konec i mě sežrali. Zlý vlk ani nemůže býti vděčen.“

* * *

Zlým lidem není radno dobrodiní prokazovati; za dobrodiní odplácejí nám nevděkem.