Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Viera Marková. Zobraziť celú bibliografiu
Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)
Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo | 23 | čitateľov |
Bez kázně není školy.
„Ty starý,“ pravila kočka kocourovi, „nikdo bez školského vzdělání nyní to daleko nepřivede; sám na sobě to vidíš. Má-li z našich dětí býti něco řádného, musí choditi do školy. Jen školou náš kočičí rod se zušlechtí a povznese.“
„A kde máš školu a kdo bude učitelem?“ namítal kocour.
„Moudrá žena,“ povýšeným hlásala kočka hlasem, „bez důkladného uvážení ničeho nepodniká. O školu a učitele již jest postaráno. Učitelova kočka, moje přítelkyně, slíbila mně, že v neděli ráno, když školní síně pro větrání se neuzavírají, pustí veškeru kočičí mládež do první třídy. Jsou tam lavičky, tabule, stůl učitelský, houba, křída, slovem všecko až na metlu, která nyní, bohužel! z učebných pomůcek jest vypuštěna.“
„A kdo bude učitelem?“ bručel starý mrzout, „snad ty sama nebo jedna z tvých známých.“
„Ty jím nebudeš; učitelem bude vtipný učitelův pinčlík, kterého jsem mnohým prošením získala pro těžký úřad učitelský. Já sama při vyučování budu dohlížeti, aby naše nepokojná mládež byla pozorná a slušně si vedla. Snesla jsem z rozpadlého koště pořádnou metlu, a kde napomenutí nedostačí, metla to spraví.“
„Na zdar tvé škole a dobrému prospěchu kočičích žáků,“ ušklíbl se kocour a ze světnice ven na dvůr.
Kočičí škola se tedy zřídila. V neděli ráno kočičí drobotina z celé vsi do ní se nahrnula. Za učitelský stůl zasedl pinčlík, na oči nasadil si brejle, otevřel knihu a počal učiti. Stará kočka dohlížela v poslední lavici, aby koťata s náležitou pozorností sledovala výkladův učitelových.
Jen krátkou dobu koťata byla pozorna a poslouchala učitele; mladá krev je neposedná, v brzku kotě s kotětem dalo se do hraní, skákalo sem tam, několik se jich rvalo, a mňoukání a křik rozléhal se až na náves. Stará kočka křičela, napomínala, a když slov jejích nedbáno, tu a tam i některého nezvedníka metlou potrestala. Nic naplat, vřava neustávala.
Tu seznal pinčlík, učení jeho že bylo by marné: vyhnal koťata a staré kočce pravil: „Takoví nekáranci nepatří do školy; naučte je dříve doma mravům a způsobům a potom je do školy pošlete.“
* * *
Stará kočka nenaučila koťat mravům a způsobům, a proto není kočičí školy.
— český spisovateľ a stredoškolský profesor latinčiny a gréčtiny, autor zbierky bájok pre mládež Viac o autorovi.
Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.
Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007
Autorské práva k literárnym dielam