České bajky
Autor: František Patočka
Digitalizátori: Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Viera Marková
„Jsme nešťastná stvoření,“ naříkali kdysi mravenci, „po celý rok bez únavy pracujeme, a když si svůj mravenčí kopec z hlíny a jehličí sneseme, přijde člověk a vajíčka, budoucí naši rodinu, odnese. A jsme tvorové lidem užiteční! Sbíráme a hubíme housenky a hmyz, nejhorší škůdce stromů a lesů. Někdy, až snad bude pozdě, člověk se svou vlastní škodou pozná, jak nespravedlivě nám mravencům ubližoval.“
A to se stalo. Rozplemenily se mnišky[4] a jich housenky zle řádily v lesích. Hájní s najatými pomocníky sbírali je od stromu ke stromu, rozžíhali v noci ohně, aby motýlové k ohni přiletujíce, v plamenech hynuli. Vše marně; k odvrácení větší škody káceny a páleny celé lesy. Jen tam, kde bylo četných mravenčích kopců, shledáno, že les byl neporušen, a zásluhou že je to mravenců; ti totiž vajíčka, housenky, ba i vyvinuté motýle mnišky napadali a hubili.
Tu teprve užitečnost mravenců lidé poznavše, nejen jim neubližovali, nýbrž i těžkou pokutou toho stíhali, kdo by jim v jich práci překážel.
* * *
Po dlouhé době a často po vzaté škodě lidé poznávají svůj prospěch.
[4] Druh nočních motýlů, jichž housenky ožírajíce koruny jehličnatých stromů, v lesích velikou škodu a spoustu dělají.
O autorovi
František Patočka
český spisovateľ a stredoškolský profesor latinčiny a gréčtiny, autor zbierky bájok pre mládež