Zlatý fond SME vzniká v spolupráci s Ústavom slovenskej literatúry SAV
RSS výstup diel Zlatého fondu (Viac informácii)
František Patočka:
České bajky
Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Viera Marková. Zobraziť celú bibliografiu
Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)
| Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo | 23 | čitateľov |
„My obě,“ sedmikrása pravila fialce, „jsme prvními kvítky, které lidem zvěstují příchod vesny. Jak různý jest náš osud! Ty, fialko, jsi miláčkem všech lidí; něžné dívenky krášlí si tebou svůj šat a vlas, v něžnou kytičku uvita jsouc, stkvíš se na stole boháče i chuďasa, ba i v zimě na potěšení lidí v sklenníku se pěstuješ. Mě na jaře jen chudé dítě uváže si v prostou kytičku a z pravidla nepovšimnuta a pohrzena vadnu na míste, kde jsem se narodila. Jsem, jak mně lidé právem říkají, ubohá — chudobka.“
„Mně,“ fialka odpověděla, „příroda uštědřila líbeznou vůni a pro ni jsem lidem vítaným kvítkem. Ale také ty nejsi povrženým dítkem spanilého jara. Mnohá z tvých sester, jsouc zkušeným zahradníkem šlechtěna, plní se v krásnou růžinku, tu červenou tu bílou, a před květem stolístky není nad tebe rozkošnějšího kvítka. Potom nejsi již ubohou chudobkou, nýbrž krásnou sedmikrásou a v téže přízni u lidí jako já fialka.“
* * *
Přízeň lidská někomu jest od přírody darem dána; jinému jest ji teprve svým šlechtěním a vzděláním hledati.