SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Vděčné koťátko

Co mnoho, to mnoho. — Vše vhod dobro, co příliš, nezdravo.

Děti dostaly od rodičů kotě, aby si s nim hrály. Kotě se mělo k světu a brzo počalo chytati myši. První chycenou myš přineslo do pokoje a složilo ji dětem k nohám, chtějíc se takto za jejich přátelství odvděčiti a svou dovednost a platnost ukázati.

Děti pohladily za to kotě a pochválily; z této pochvaly nesmírně se těšilo, a hned tu bylo v pokoji s druhou, třetí myší.

Dětem se myš protivila, a proto vyvedly kotě i s jeho lupem ven na dvůr, aby tam v koutku svou položivou kořist odpravilo.

Kotě ovšem myš snědlo, ale pokynu dětí neporozumělo a za první příležitosti zas tu bylo s myší v ústech.

Nad touto neposlušností děti rozmrzeny jsouce, vzaly metlu a kotěti našupaly.

„Za svou práci a vděčnost,“ kotě naříkalo, „jsem ještě bito.“

„A to právem,“ pošeptala jí stará kočka; „proč jsi pokynu dětí nedbala? Přílišná tvá horlivost zvrhla se v neposlušnost, která zasluhuje trestu.“

* * *

Přílišná horlivost ve službě, zvláště je-li vyzývavá, přivádí často mrzutost.