ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

stanoví počet a cenu jídel při stravě v hostinci a cenu potravin a chleba

Vznikaly nesrovnalosti v tehdejších hospodách (dnes hostincích) při rozdílnosti cen u jednotlivých „hospodářů“ a rozdílnosti, kolik jídel (pořadů, „chodů“) počítali někteří na nasycení a jiní více nebo zase méně. Vznikaly rozepře, které i soudům byly odevzdávány, aby je rozřešily spravedlivě.

Sněm království českého r. 1562 vydává po delší rozvaze přesný a přísný řád (Sněmy České III. str. 126 až 127., 465 až 467.), kolik jídel a jaká jest povinen dáti hospodář (hostinský) tomu, kdo u něho jest na stravu a nocleh, kolik patří pánu, kolik čeledi, sluhům v den masitý i postní, zároveň stanoví úřední sazbu pro ceny potravin.

O jídle a předním stolu. Najprvé od jídla, když se maso strojí, hospodář (jako dnes majitel hotelu pro hosti) stravu dávati má troje maso, jako: maso na polívku, v koření, pečité, k kterémuž hus, kuře neb slepice a potom vaření (zelenina, příkrm) a jiné krmě, totiž aby všeho pět neb šest krmí bylo, a za takové jídlo nemá hospodář více bráti nežli po třech groších bílých, to jest po sedmi krejcařích, než pitím jeden každý host sám sebe opatřiti má, chceli pak host k stolu pivo míti, má za jídlo a pivo po třech groších bílých a třech penězích bílých, to jest po osmi krejcařích platiti.

O jídle a stolu služebníků a pacholků. Od stolu služebníka neb pacholka, při kterémžby se jim dvoje maso dávalo na polívku a pečité aneb v koření a vaření k tomu, žeby toho čtyři krmě byly: nemá žádný hospodář více nežli půl třetího groše bílého, to jest pět krejcarův a půl třetího peníze bílého za jídlo a za pivo bráti.

O stravě skrovnější. Jestližeby pak kdo na skrovnější stravě přestati chtěl: toho má jemu hospodář v slušných penězích příti a v tom žádného nenadsazovati; kterýžby se pak tak zachoval, má skutečně trestán býti.

O pokrmích v rybní den. Item, v rybní den, když se ryby k stolu, jako kapry, štiky a jiné ryby dávají, poněvadž se ryby v koupi s masem téměř srovnávají; a protož k takovému obědu má pět neb šest krmí se dávati, a troje ryby a od takového obědu nemá hospodář více, než jakoby maso dával, bráti. Jestližeby pak host něco od dražších a lepších ryb míti chtěl, ten se má s hospodářem svým obzvláštně o to smluviti a o záplatu snésti; jakž pak při takových stolích, kdyby sobě co obzvláštně od ptákův neb jiné zvěřiny neb něco k tomu podobného strojiti dáti chtěl, též tak, že se o to obzvláštně jeden každý umluviti povinen bude, držáno býti má.

A jakož také toho zprávu míti ráčíme, že od cizozemců i také obyvatelů zdejších mnohé ztížnosti přicházejí, kterak všelijaká masa a ryby v městech Pražských na trzích i v krámích draho se prodávají a nadsazují, tak že lidé maso i ryby dráže nežli na jiných místech kupovati musejí: a protož aby takové drahotě v cestu vkročeno bylo a maso i ryby v slušném trhu kupováno býti mohlo, usazovati a to míti ráčíme, aby všelijaká masa i ryby již dále ne na oko, jakž posavad bývalo, ale na váhu, jakž na jiných místech v tom království našem i v jiných zemích se prodává, též se zde prodávalo a libra masa nyní na ten čas i ryby aby v trhu i v krámích dráže prodávána a kupována nebyla, než jakž níže položeno, totižto, maso.

Hovězího najlepšího masa libra za 11 peněz malých; lehčejšího a kravského jedna libra za 8 peněz malých; skopového neb ovčího libra za 8 peněz malých; telecího libra za 8 peněz malých; jehněčího neb kozelčího za 8 peněz malých; svinského za 10 peněz malých; slanin libra za 10 peněz malých; kaprů libra za dva krejcary; štiky libra za čtyři krajcary; parma libra za dva krejcary; úhoře libra za 10 peněz; okounů libra za dva krejcary; pečené ryby libra za dva krejcary.

Losos má skrze našeho císařského rychtáře a dvě úřední osoby každého času podle slušnosti sazen i také skrze ně to (při) porybném nařízeno býti, poněvadž jiné ušlechtilejší ryby a raky krom těch, které se nahoře jmenují, na oko se kupují aby v tom žádný nadsazován nebyl.

O zvěřině a ptactvu malém i velikém. Jakby se všelijaká zvěřina malá i veliká tolikéž i pernatá, jako bažanti, tetřevi, jeřábkové, koroptve a k těm podobné ptactvo malé i veliké kupovati mělo, to se při jednoho každého vůli, kdož prodává a kupuje, zůstavuje.

Item, zajíc nemá dráže nežli za 8 grošů bílých brán býti; item, hus celá krmná oškubaná se všemi droby za 6 grošů bílých; item, kapoun za pět grošů bílých; item slepice za půl třetího groše bílého; item, kůře mladé za dva groše bílá; item, prase za 6 grošů bílých; item kačice za půl druhého groše bílého; item kopa vajec za pět grošů bílých; item, žejdlík másla přepouštěného za 3 groše míšenské; item, žejdlík sádla vepřového neb husího za půl třetího groše bílého. — —

O chlebě sněmovní nařízení r. 1569: Když se jeden strych žita aneb pšenice na trhu kupovati bude po devíti aneb desíti groších bílých: tehdy pecen chleba za groš bílý má vážiti čtyry libry sedmmecitma (27) lotův, půl kventle. Item, když se na trhu kupovati bude jeden strych žita neb pšenice za jedenáct neb dvanáct grošův bílých: tehdy jeden pecen chleba za groš bílý má vážiti osm liber, devatenáct lotův, dva kventle, za groš mišenský jeden pecen má vážiti čtyry libry, šest lotův, dva kventle. Item, když se kupovati bude po třinácti aneb čtrnácti groších bílých: tehdy pecen chleba za groš bílý má vážiti sedm liber, jeden lot, dva kventle, a za groš mišenský tři libry šestnáct lotů (kventle). Item, když se kupovati bude po sedmnácti neb osmnácti groších bílých: tehdy pecen chleba za groš bílý má vážiti šest liber patnáct lotův, půl kventle, a za groš mišenský má vážiti tři libry, sedm lotův, dva kventle. Item, když se kupovati bude po devatenáctí a dvacíti groších bílých: tehdy pecen chleba za groš bílý má vážiti pět liber, třiceti a jeden lot, půl kventle, a za groš mišenský má vážiti dvě libry, třidceti jeden lot, dva kventle.