ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

ve století 17. o kuchyni

Vyučovací methoda ve století 17. určila žákům vedle ostatních učebních knih slovníky stručné, kde školáci obohacovali zásoby svých vědomostí o Bohu, o světě a přírodě a o lidech příslušnými poznatky ze skupin, věcně seřaděných logickým postupem. Že skladatel věnoval pozornost kromě jiných oddílů důležité a podstatné části lidských nezbytností, jídlu a pití, rozumí se bez dalšího odůvodňování. Tyto slovníky nazývány byla Vocabularia, obyčejně pro Čechy sestavené latinsky, česky a německy, proto zvané „trojjazyčné“ (Vocabularium trilingue). Nemyslím, věnuje pozornost ukázkám těchto Vokabulářů, že by nám přinášely něco z brusu nového. Přes to jsou zajímavé názvy některými charakteristickými a nedoloženými:

V knihovně Národního musea pod sign. 26. E. 33. uložena knížka, slovník trojjazyčný, pod názvem: Hadriani Junii Nomenclator omnium rerum propria nomina tribus linguis explicata continens, Pragae, 1686, 12°. Tento titul připsán místo tištěného titulního listu. Nevěřím tomuto určení názvu spisovatelova a názvu knihy, podle Jungmannovy Historie literatury české. Jsem přesvědčen, že název původní zněl: Vocabularium trilingue. Shoduje se totiž úprava knížky, rozdělení, obsah a způsob popisu, docela věrně s Vokabuláři, jež dále uvádím. Z obsahu:

O potřebách příslušejících k stolu: … Chleb, řežný; piškot, dvakrát pečený (Schifbrod, Biscoten); jídlo (Speis), krmě (Gericht), lahůdka (Leckerbisslein), polívka (jus. lat., Suppen); žufeň (Weinsuppen), vaření (Zugemiss); hrách, kroupy, jáhly; pohanka, hejduška; krupice, řípa, mrkev, zelí, kaše, rejže, houba, hřib, vejce, žloutek, bílek: na měko, tvrdá vejce, sazená (im Schmaltz), míchaná. Maso syrové, z rosola (gesotten), pečeně. Vomáčka. Uzené maso, z láku (Bickelfleisch), v své jíše (in einer Suppen), z koření (Gewürzfleisch), odvářka (Sauerfleisch), hovězí, telecí, skopové, ovčí, jehněčí, kozí, vepřové. Klobása (Bratwurst), jelito (Wurst), jitrnice (Leberwurst). Celá polta (ganze Seite Speck), plece (Schulter), zadní polta (Schunken), slaniny (Speck). Zvěřina, jelenina, zaječina, divoká vepřovina. Paštyka, nadívané kuřátko, husí droby, koláč, libanec (Fladen), vaječník (Spisskuchen), bába teplá (Pfannkuchen), šišky (Schmerküchlein), koblihy (Krapfen). Boží milosti (Hönigkuchen), chudý rytíř (armer Ritter), oplatky (oblaten), preclík. Svačina po hostině, sejr na pánvi (Nachhochzeit). Snídaní (Fruhstück), oběd (Mittagsmahl), svačina (lat. merenda, anticoenium, něm. Vesperbrod), večeře (Abendmahl, coena).

O potřebných věcech v kuchyni: Kuchař, kuchmistr, kuchařka. Ohniště, pec; capouch, záhřeb (Ofenloch); kuchyňské nádobí. Křesadlo, troud, křesací kámen, želízko (vocel), sirka (Schwefelkerze), louč, tříska, uhel, řežavý, oheň, dřevo, poleno, hlaveň (Glüender Brand), opálek (ausgelöschter Brand), dejm, komín, saze, popel, pýření (Loderaschen), měch, fochr (Wedel). Kotel, třinožník, pánev, rendlík, džbán, vodní džbán, hrnec, třínohý hrnec, střep (skořápka), poklička, cedidlo, sítko, řešeto. Kuchařská lžíce, struhadlo, mořdíř, palice (trdlo), rožeň, ptačí rožník, rošt, hřeblo, lopata, uhelní lopata, kleště, vidlice, chvoštiště, škopek, necky, vonuce (hadr). Kladivo, palice, píst. Almara. Koření, mast, pepř, šafrán, hřebíček, zázvor, hořec (Enzian, Gentiana), pruškvorec, cicvár, skořice, muškátová kulka, květ, rozinky (Rosinken), řecké víno (grosse Rosinlein), kubeby (Kubeben), kalkán, mandle, fík, sv. Jana chléb, cukr, cukrkandl, med. Mlíčný, sejr, parmazán, smetanice (Schmeten), maldřík (Kässlein), máslo, mléko, podmáslí, syrovátka, tvaroh, kyselá smetana. — —

Školská Vocabularia trilinguia často byla vydávána ve století 17. a 18. v Praze, v Brně, v Olomouci, ve Vídni atd. Soudíc podle odznaků (emblemat) na listě titulním (nejčastěji symbol jesuitského řádu), vydávali tyto školské pomůcky Jesuité a Piaristé. Shodují se úplně až na maličkosti a dialektické změny a neznačné odchylky s předchozím domnělým Nomenclatorem. Shoda, ba totožnost těchto vydání s rozdělením, postupem a obsahem je tak dokonalá, že není třeba dále si jich všímati, jak potom stále a znova pro školy byly vydávány.

Na př. Vocabularium trilingue pro usu scholarum, nunc denuo diligenter et accurate editum, Vokabulář latinský, český a německý, nyní opět v nově spravený a rozšířený, Pragae, typis Caroli Franc. Rosenmüller, bez roku, str. 39, 48. Shoda úplná, až na nepatrnou změnu: „jiskrnatý popel“ (glüender Aschen), řecké víno (grosse Rosinken).

Vocabularium… Vokabulář latinský, český a německý (titul též německý: Vocabularium lateinisch, teutsch und böhmisch)… Olomucii, typis Franc. Ant. Hirnle, 1753. str. 33, 41. Tento moravský tisk byl upraven pro moravské žáky; aby rozuměli, byl přizpůsoben hojnými moravismy pro pomůcku školám moravským.

Ukázky a odchylky ve stati o kuchyni, piškot (Piscoten); zadní polta (Schinken); lihanec místo: libanec, místo capouch: čelesten (Ofenloch); místo sirka: sirná svíčka; místo hlaveň: hlavně, opálek vynecháno, pýření vynecháno; místo třinohý: třinožní, místo mořdíř: moždíř. Obráceně názvy německé vysvětlující: rozinky a řecké víno.