ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Také král Zikmund byl upozorňován na způsob rozumného života, zvláště pokud se týče pokrmův a nápojů, aby nepříjemné následky nemoci nezkrátily mu života. Je to vlastně životospráva proti reumatům, proti chorobným tokům hlenovitých šťáv tělesných. Podává tu slavný lékař návod nemocnému, ale právem tvrdí výborný a dnes jediný znalec dějin lékařství u nás, prof. Dr. O. Schrutz (Albíkova životospráva pro císaře Zikmunda, otisk z Čas. lék. českých, v Praze 1909): „Ve skutečnosti není Albíkův návod pouze předpisem proti reumatům, nýbrž životospráva vůbec, v níž ovšem tehdy všeobecně platný názor o vadném proudění tělesných šťáv tou měrou převládá, že i v nadpisu význačnou měrou se projevuje…“

Svoje pokyny zdravotní poslal prý mistr Albík před smrtí svou, před r. 1427 králi Zikmundovi (zemřel 1437). Název: Regimen contra reumata magistri Albici, quod misit ante obitum suum Sigismundo, Romanorum, Bohemiae ac Ungariae regi (Mistra Albíka životospráva proti rheumatům, již poslal před svou smrtí Zikmundovi, králi římskému, českému a uherskému).

Zajímá nás z učeného lékařského výkladu o reumatu podle tehdejšího stanoviska vědeckého, jak nemocný užíval koření tehdejšího, obvyklého, kuchyňského: dlouhý pepř, zázvor, skořice, galanga, puškvorec, sůl, rozředěné s vínem, vodou, dobrým pivem, nebo také medovinou. Podobný účinek prý mají semena: anýz, kmín, fenikl, koriandr. Tu však je potřebí, aby semena byla dříve opravena octem, jenž se na ně naleje a po tři dny nechá státi; načež usušená semena se chovají v koženém vaku, aby z nich účinné látky nevyprchaly. Kdo pak by neměl ani těchto semen, tomu postačí semena petržele, celeru nebo řetkve.

Životospráva lidí dnavých. Lidé dnaví zvlášť a vůbec všichni, kdož chtějí zdraví zachovati, nechť vystříhají se hrubých (těžkých) pokrmů, uzených mas, suchých i nakládaných, slaniny, mas vepřových, zaječích, kachních a husích, suchých i nasolených ryb, syrového mléka, měkkého sýra, nepřevařeného másla, syrového ovoce, hub, staré zeleniny z kádí a vůbec všeho starého i nakládaného. Neboť to vše způsobuje tmavou žluč a velmi špatnou krev, mnoho pití, pozdní jídlo a přílišnou bujnost před prvým spánkem. Rovněž ať se chrání před nastydnutím krku a hlavy, jakož i před studenými nápoji v zimě a před všelikými kalnými nápoji vůbec, ať ve víně, pivu nebo medovině. Taktéž ať se chrání před velmi tučnými pokrmy, ježto škodí žaludku a ztěžují trávení; dlouhého večerního sezení ať se vůbec vystříhají. Dále ať se střehou octa, ježto se ocet připravuje ze hniloby a požívá-li se ho ve větším množství, způsobuje troje choroby: za prvé kámen, za druhé kašel a těžký dech, za třetí vadné šťávy (rheumata). Ale saláty a omáčky, nechť připravují buď s vínem anebo masnou polévkou, přidávajíce pro lepší chuť lžíci nebo dvě lžíce octa. Protož tedy ať pojídají čerstvá masa i čerstvou zeleninu. Po jídle ať aspoň nejméně hodinu se zdrží pití, ježto by jinak netrávili. Ať vystříhají se zármutku, hněvu a trudnomyslnosti, ať se varují spánku poledního. Ten totiž spánek obzvláště způsobuje rheumata. Taktéž ať vystříhají se zahálky a přílišné i mnohé nečinnosti. Tak praví Albicus.

Prof. Schrutz připojuje ku překladu Albíkova návodu odborné vysvětlivky, z nichž nynějšího kuchaře zajímá, že tuto i ve Vetulariu provádí zásadu, že i sladké ovoce, hrušky nebo jablka, mají se před pojídáním osoliti, by z nich nepovstaly špatné šťávy. Totéž platí o pokrmech příliš tučných… Pokud se týče diaetetických zásad (zdravotních předpisů), v tomto traktátě, byly převzaty a zpracovány podle zdravých zásad školy salernské, z níž mistr Albík s velkou zálibou čerpal.