ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

(„Kuchař: krmovařík.“)

R. 1716 zmiňuje se o kuchařství pokus nahraditi, starodávná ustálená staročeská slova slovy nově utvořenými, „Slovář český, to jest: Slova některá česká, jak od latinařův, tak i od Němcův vypůjčená, zase napravená a v vlastní českou řeč obrácená, k užívání milovníkův české řeči, k dostání v Praze, u Kašpara Wussina“, v Jezuitské ulici, 1716, 12°. Pod vlasteneckým úvodem, slovansky procítěném podepsána začáteční písmena: K. J. F. J. R. R. s C. H. Ko. M.

Kuchařství se týká: Austrie (ústřice): střehovka. Bryk: piskoř, neb nejnok neb brzkostec. Capoun (kapoun): kleštěnec neb vejřezek. Confekty: pochoutky neb zadělávanky. Cucker: sladovinka. Dort: mastnolist. Flaše: láhvice. Gerštenšleim: ječnovárka. Heryng: slaneček. Kaprle: vlaskoborůvky. Kuchyně: krmovárna neb čudnice. Kuchař: krmovařík. Mundsemmel: běložemle. Plotajsky: jehlavky. Paštyka: Krmokládka. Rendlík: trynožník. Rošt: pečomřížka. Šafrán: žlutavka. Saft: šťáva. Salát: zelenochrupka. Servít: pyskočistec. Schildkrot: štítonožka. Schmack: chutnost. Schmakovati: sobě chutnati. Šnek: hlemejžď neb plž. Šnytcar: řezák. Špek: slaniny. Vyšpikovati: vyslaniti, neb slaninami vyprostrkovati. Štokfiš: pařízek mořský. Šunka: uzenice. Taffelstuben: Večeřadlo, neb jizba neb jezbovnice. Tafeldecker: stolostrojič, stolostroj. Talíř: vokolník neb podkrmka. Traktací: hostina. Tranžírovati: rozdělovati neb rozkrájeti. Trychtýř: prolívák. Vinař: noelník.

Stručně tu připomínám, že při tehdejší zálibě milovníků ústřic vydána v Praze r. 1731 převzácná knížečka, s obrázkem, jak se ústřice loví, nakládají, jaký jest jejich obsah a jak se požívají (rozkošný obrázek rokokový, hostina) pod názvem: Des Magens Vertheidigung der Edlen Austern, den Liebhabern derselben zum Trost bei instehender Austernzeit mitgetheilt von J. J. M. P. P., Prag, bei Johann Friederich Rüdiger, 1731, m. 8°, str. (22), 76.