ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Jak si vážil Rudolf II. umění kuchařského, svědčí, že povyšoval svoje kuchmistry do stavu šlechtického a obdaroval je zvláštními znaky z umění kuchařského. Místo slova „kuchmistr“ užívali staří ve století 17. názvu „kuchlmistr“ (Archiv Český XXIII. 87).

Lidová kuchyně byla dobře známa i šlechticům a měšťanům. Znal na př. vodvářku dobře arcibiskup pražský, Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, když píše 25. června 1673 hraběti Václavu Holickému ze Šternberka: „To mu voní a jde do nosu, jako dobrá, chutná vodvářka…“ (Schultz, Historický archiv České Akademie, č. 14, 124).

Jak si představíme kuchyni a kuchaře Friedlandského vévody, Albrechta z Valdštýna, poučuje Jaroslav Schiebl (Valdštýnův dvůr v Plzni, Plzeňsko, red. L. Lábek, VII. Plzeň, 1925, str. 108).

Kuchyňský personál záležel z těchto osob: Správce kuchyně, jeho pobočník, kontrolor, čtyři francouzští kuchaři, paštikový kuchař s jedním pomocníkem, nejstarší kuchař Adam Stieglin, kuchař pro pečeně s pomocníkem, devět kuchtíků, zahradník s tovaryši a učněm (čtyři osoby), kuchyňský písař, dva voskáři, pět nakupovačů, čtyři osoby ku mytí nádobí a cínu, čtyři nosiči jídla, dva hlídači kapounů, dvanáct řezníků, tři pekaři, sklepmistr, bednář a jeho pomocník, vrchní myslivec, myslivec, sokolník.

Personál stříbrné komory: Upravovač všeobecné tabule se dvěma pomocníky, nalévač, upravovač osobní tabule vévodův s pomocníkem, nalévačem a hochem, upravovači tabulí: pro truksesy, pážata, komorníky a důstojníky (osm osob), umývačka stříbra, pradlena pro stolní prádlo, trabanti a jich furýři (51 osob).