ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Vzpomínali rádi staří ve století 18. na bohatost a lahodu jídel z kuchyně staročeské. Přirovnávali jídla tehdejší, cizokrajně upravovaná, k domácím výrobkům, chutným krmičkám, staročeského kuchaře.

V latinskočeské i nelatiníkovi srozumitelné satiře Staročeská země, vydané roku 1715 od faráře v Týně v Praze, Jana Floriana Hameršmida (1652 až 1735) vylíčen (znova vydal Jan Hýbl v Praze 1829) rozdíl kuchyně staročeské a tehdejší, na začátku století 18:

O staročeská země! Fueramus Pergama quondam!… (Jak bývalo za starých, zlatých časů.) Tunc lacino mastnas pekábat Rozina bábas, et sine koříncis coxit stará Marta kořalkas. Sex pro krejcaro pinsebat Důra koláčkov. Quando vobědvábant, žehnábant fercula křížis. Táta loco primo, sedávala matka secundo, atque synus dextram, capiebat dcera sinistram. Primas prae reliquis invasit táta polivkam, postea míchando fuit ipsa matička secunda; tunc faciente viam bratro malá sestra sahábat. Tunc erat in mensa bene pinguis saepe prasátkus, multus cum křeno fumabat hovězina funtus, polité odvárkou chutnábat dušené maso. Tunc licuit tučnam cultro řezáre pečenkam. Hlubokus odstabat cum tostis hruškis. Kuřata cum slepicis, torrebat prasata rožnus. Telata nožo acri kuchař bívábat et husas pekábat tlustas cum jabkis atque saláto, et propter šmakum cum multis špička okurkis, undique cum hustis stagnabat mensa omáčkis. Tunc licuit velkas cum sejro papati buchtas, et pariter šmačnas zubis kousáre topinkas. Tunc bene chutnábat cum kaša perníkus alba, unam perpetuam fundebat mísa studánkám. Slanina per bohatum vykoukábat pinguior hráchum, vastaque premebat cum kroupis olla smetánkam. Tunc licuit crassos lžícis captare škraloupos, postea připálenás rodebat zubus homolkas, donec česká bonam dokonáret měchura mensam!…

(Po bitvě bělohorské.) Široká zas multis turgebat stodola žitis, nacpaná gaudebat variis špižírna farinis. Tunc iterum mastnis vonebat truhla koláčkis, plenaque cum sapidis smábant se kamna tvarůžcis.