Staročeské umění kuchařské

Mistr Zikmund Albík, osobní lékař krále Václava IV., potomní arcibiskup pražský, věhlasný učitel lékařského vědění a umění na Karlově universitě, sestavil návod, jak by si Václav IV. prodloužil život, v knize „Dlouhožil“ čili po latinsku: „Tractatulus de regimine hominis, compositus per magistrum et dominum Albicum, archiepiscopum Pragensem. Incipit. Na konci: Magistri Albici, arte medici, nec non ecclesiae pragensis archiepiscopi, Regimen sanitatis, quod alio nomine Vetularius nuncupatur, finit feliciter. Impressum in Lipzk per Marcum Brandis. Anno Domini 1484 26. die mensis Augusti“. O knize viz Zíbrt, Staročeská tělověda a zdravověda, Praha 1924, str. 14, 16, 73, 74, 389 (s výčtem literatury příslušné o vzácné této knize).

Při pokynech a návodech i výčitkách o nápravě životosprávy Václava IV. měla vliv Salernská škola (viz o ní dále ve století 16.). Jinak shoduje se Albík s názory školy lékařské na Karlově universitě, jak se jeví hlavně ve spisech Mistra Havla. Podrobnosti odkládám do zkráceného vydání staročeských pokusův o prodloužení života, kdež pokaždé vedle jiného, jsou doporučovány předpisy o jídle a pití.

Zajímavé svědectví o nemírných hodokvasech za krále Václava IV.: Král Václav IV. znamenaje, kterak měšťané a obyvatelé města Litoměřic velikou škodu trpí nemírnými útratami při svatbách a křtinách, ustanovuje, že při svatbě smějí toliko dva stoly se strojiti, jeden pro mužské a druhý pro ženské a že na křtiny, pokud trvá šestinedělí, mají se zváti toliko kmotři a tři neb čtyři nejbližší přátelé a těm smí se nabídnouti jenom nápoj, avšak pití takové nemá trvati déle nežli tři hodiny. (Jar. Čelakovský, Privilegia král. měst venkovských, v Praze, 1895, str. 893).