ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Hledánoť bylo zhusta Moravské národní pohádky a pověsti mladým i dospělým oblíbené, kdy již dávno I. vydání rozebráno bylo. Moje sbírka pohádek a pověstí národních učinila sobě úlohou, aby tyto plody národního básnictví tak na veřejnost dávala tiskem, jak z úst lidu vychodí; a tudyž ovšem v lidu s dychtivostí a horlivostí neobyčejnou se čte.

Kterak působila sbírka pohádek a pověstí moravských i u mládeže, o tom vydávají svědectví knihárny farské a obecní, v nichžto se nacházela. Pravím „nacházela“, zakusiv toho, že v několika knihárnách farských pět, ba až deset výtisků samým čtením zpotřebovalo se.

Avšak i učencové uvítali sbírku tu pro neporušenou ryzost mluvy národní s libostí velikou. Nemíním zde opakovati úsudky mnohými novinami a časopisy pronešené; za to však na památku uložím v řádcích těchto kritiky sbírky té posud neznámé a mimořádné.

Nedlouho po ukončení I. dílu pohádek a pověstí moravských z okolí Rožnovského poctil mne v Brně ve společnosti nyní již v Pánu zesnulého otce vlasti Františka Sušila, a jeho následníka v starostenství Dědictví sv. Cyrilla a Methodia, pana professora Matěje Procházky, návštěvou svou výtečný dějepisec ruský, magister slovanské filologie, slovutný, minulého roku zemřelý Aleksandr Feodorovič Hilferding a pravil: „Já jsem bez pochyby nejbedlivějším čtenářem vašich pohádek a pověstí národních; přečetl jsem je od začátku až do konce s nůžkami v ruce. Jeden výtisk skvostně vázaný zdobí knihárnu mou, a druhý při čtení celý rozstřihal jsem, abych zvláštnosti mluvy moravské ukládal do zápisů filologických studií svých.“

S radostí také připomínám, že mistrovským pérem našeho výtečníka pana rady Josefa Wenziga 24 pohádky Rožnovské do němčiny přeložily se v zajímavé knize „Westslavischer Märchenschatz“ (v Lipsku, 1857).

Na Vyšehradě roku 1873.

B. M. Kulda