Zlatý fond > Diela > Moravské národní pohádky a pověsti z okolí Rožnovského


E-mail (povinné):

Beneš Metod Kulda:
Moravské národní pohádky a pověsti z okolí Rožnovského

Dielo digitalizoval(i) Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Eva Lužáková, Dušan Kroliak, Andrea Jánošíková, Zuzana Berešíková, Katarína Kasanická, Kristína Woods.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 21 čitateľov


 

7. Stříbrné střechýle v Radhošti

[11]

„Když jsem pásl koně na Radhošti,“ (tak mi vypravoval jeden člověk,) „přišel ke mně starý Vaculka, kterýž v mladších letech býval báčou[12] na salaši, a pravil mně: „Synku, tuť z té díry vytáhli Valaši před lety člověka!“ — A já jsem mu povídal: „Strýčku, prosím vás, povězte mi: jak se to stalo?“ — „Inu, tak!“ povídal. „Pod samým Miáším (?) v Trojanovicích měl člověk chalupu; k němu přišel čarodějník na noc a ptal se ho, jestli ví o studénce u kříže na Radhošti, aby ho tam dovedl, že mu dobře zaplatí. Člověk, když mu slíbil dobrou záplatu, dovedl ho tam. Právě slunce vychodilo, když byli u kříže; a jak k té studénce přišli, tož ten čarodějník odměřil několik kroků, svlekl kabát, vyňal z kapsy knížku a jakýsi prut, potom kleknul a modlil se; jak se pomodlil, tož tím prutem po zemi šlehnul, a hned se země rozstoupila, a tam byly — samé střechýle. Čarodějník tam vlezl, lámal ty střechýle a dával do měchu. Ten člověk seděl na vrchu a díval se na něj; a ten čarodějník na něho volal, aby sobě též šel něco vzít. On tam vlezl a ulomil sobě hodný střechýl, kterým se v cestě jako hůlkou podpíral. Jak sobě čarodějník nabral, co potřeboval, vylezl na vrch, šlehnul tím prutem třikrát po zemi, a hned se sestoupila; potom zaplatil tomu člověkovi a šel pryč. — Jak ten člověk přišel domů, položil ten střechýl na okno. Přišel k němu soused a ptal se ho, odkud má tak pěknou hůlku. On mu pravdu pověděl, kde a s jakou příležitostí k ní přišel. Soused mu pravil: „Mně se zdá, že jest to stříbro; vezmi to a dones do Jičína k zlatníkovi: jeli to stříbro, on ti to dobře zaplatí.“ Zlatník vida člověka sprostého, podal mu 100 zlatých. Ten jak slyšel 100 zlatých jmenovať, zůstal celý zapomenutý; zlatník si myslil, že se mu to zdá býti málo, podával mu 200 zlatých. Člověk sebral peníze a odešel. Doma povídal ženě: „Kdyby ještě jedenkrát ten člověk přišel, plný měch bych sobě těch střechýlů nabral.“

Po roce zas k němu ten čarodějník přišel na noc. Chlap ho co nejlíp mohl obsloužil a prosil, aby jej s sebou vzal. Skoro ráno vzal si chlap měch a šel s černokněžníkem na Radhošť. Na Radhošti dělal černokněžník také ceremonie (obřady) jak poprvé; zemé se rozstoupila, a chlap i s černokněžníkem tam vlezl. Včil se chlap nedal pobízeti, než co nejvíc mohl střechýle lámal a do měchu ukládal. Černokněžník jak nabral, co potřeboval, volal na chlapa, aby již šel; ale chlap horlivě střechýle lámal a neposlouchal. — Zas po druhé volal — zas po třetí volal na chlapa, ale chlap se nebral jíť na horu. Černokněžník na chvíli čekal, potom šlehnul prutem po zemi, země se sestoupila a chlap zůstal v zemi zavřený. — Chlap, jak viděl, že je tam tma, poznal, že ho černokněžník do země zamknul, lezl sem tam, šmátral a přišel na množství děr, a tou nejprostrannější dírou dal se lézti; ale měch se stříbrem nechal tam. To si můžeš pomysliť, jaké to lezení bylo ve tmě. Když slunce vychodilo, vlezl s černokněžníkem do země, a když slunce zachodilo, a valaši přihnali na malou Volařku,[13] slyšeli, že člověk k živu Bohu o pomoc volá. Hledali sem tam, až jej konečně v jedné díře našli; tož uťali jedlici, udělali z ní strzub,[14] a ten strzub do té díry pustili, a tak po tom strzubě ubohý člověk opět na vrch celý utlučený a uškrabaný vylezl.[15]



[11] Střechýlrampouch, voda zmrzlá se střechy visící.

[12] Báča jest dozorce a ředitel na salaši; pod ním jsou valaši čili ovčáci.

[13] Volařka, jméno jednoho salaše.

[14] Strzub jakási ostrev.

[15] Zdali možno, živěji vypsati nebezpečné následky lakomosti a přílišné baživosti po zlatě, po stříbře, po bohatství, nežli v této pohádce se děje?




Beneš Metod Kulda

— moravský buditeľ, vlastenecký kňaz, spisovateľ a zberateľ ľudových piesní a rozprávok Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.